Oscarový Gary Oldman: herec rozmanitých rolí se po čtyřiceti letech dočkal zlaté sošky. Pomohl mu i maskér
Garyho Oldmana údajně na ztvárnění Winstona Churchilla ve filmu Nejtemnější hodina děsila živelnost britského premiéra. Přesto za tento herecký výkon získal v 59 letech svého prvního Oscara. Oldman se během čtyřicetileté kariéry dostal do povědomí fanoušků zejména díky rolím postav s pokřiveným charakterem. „Hlavně z počátku kariéry ho režiséři nejraději stylizovali do lehce vyšinutých záporáků,“ vysvětluje filmová recenzentka zpravodajského serveru Českého rozhlasu irozhlas.cz Kristina Roháčková. Mezi jeho nejvýraznější první role patří Drákula ze stejnojmenného filmu, padouch Zorg z Pátého elementu či zkorumpovaný policista ve snímku Leon.
Ze záporáka hrdinou
Časem se ale vymanil z postav záporáků a kladné postavy si zahrál například v Batmanovské trilogii Christophera Nolana a v úspěšné čarodějné sérii Harry Potter. Oldman tak podle Roháčkové během své dlouhé kariéry dokázal, že zvládne zahrát širokou škálu charakterů. Díky tomu byl obsazen i do role Winstona Churchilla, protože film potřeboval silného ústředního herce, aby nezapadl mezi dalšími životopisnými díly. „Nejtemnější hodina není čisté drama, protože každý vážný motiv vyrovnává nejméně jedna scéna balancující na hranici grotesky, což je poloha, kterou Oldman zvládá s bravurou,“ vysvětluje. Za úspěch a nominaci na nejlepší film roku tak podle ní může zejména Gary Oldman.
Snímků, které popisují život Winstona Churchilla a potažmo i jeho roli v událostech druhé světové války, existuje bezpočet. Film Nejtemnější hodinatak musel zaujmout i jinak než jen silným ústředním hercem. „Ukazuje známého politika v jeho nejzranitelnějším období, takže diváci viděli i jeho odlišnou stránku, než na jakou jsou zvyklí z dějepisu. Důležité je ale také to, že snímek vznikl právě teď, kdy v něm řada lidí vidí připomínku silných vůdců bojujících za své morální přesvědčení, kteří v dnešním chaotickém politickém světě chybí,“ vysvětluje Roháčková úspěch nejnovějšího díla režiséra Joa Wrighta.
Maska jako živá tvář
Lví podíl na Oldmanově proměně ve Winstona „Bulldoga“ Churchilla a jeho následné výhře má maskér Kazuhiro Tsuji, který pracoval například na maskách pro film Hellboy a Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Že je ve svém oboru vrcholným umělcem, dokazuje, že Oldman si jeho účast na snímku vyžádal. Přemluvil ho ke spolupráci i přes to, že se chtěl Tsuji místo filmového maskérství věnovat už jen hyperrealistickému sochařství. Oldman také přiznal, že bez něj by do natáčení nešel. Moc dobře si totiž uvědomoval, že Churchillovi není podobný. Snímek by bez pomoci Tsujiho podle Roháčkové hodně ztratil na svém kouzle. „Volba toho správného maskéra byla pro snímek klíčová,“ myslí si.
Někteří kritici dokonce přikládají hercův úspěch právě bezchybné masce. „To je ale upřímně trochu nefér, protože Oldman pro tuto roli zcela změnil i způsob mluvení či chůze, což ostatně dělá v každé roli,“ nesouhlasí Roháčková. Tsuji byl za svou dokonalou kombinaci umění a make-upu stejně jako Oldman oceněn zlatou soškou Americké filmové akademie. Návrat z filmového důchodu se tak Tsujimu rozhodně vyplatil. Přeměna gentlemana Oldmana v bulldoga Churchilla trvala dlouhé čtyři hodiny, díky tomu ale Tsuji dosáhl až neuvěřitelně realistického vzhledu.
Jestli si vedle Tsujiho zasloužil Oscara i Oldman, se podle Roháčkové ukáže až za pár let. „Rádo se říká, že Oldmanova výhra je takovou cenou za celoživotní dílo. Nejde nyní říct, zda na jeho roli budeme vzpomínat se stejným obecným uznáním, jako například na jeho ztvárnění špiona britské tajné služby v Tinker Tailor Soldier Spy z roku 2011, za kterou byl taktéž nominován na Oscara,“zvažuje Roháčková. Jak dobře jeho podání Churchilla ustojí zkoušku času, ukáží až následující roky.
