Obecní kina mizí kvůli nízké návštěvnosti a zájmu o větší výběr filmů
Zatímco ještě před dvaceti lety bylo v provozu více než 2000 obecních kin, dnes je tomu podle Českého statistického úřadu o dvě třetiny méně. Moderní multikina lákají na velký výběr filmů, komfort a větší spektrum zábavy ve svém okolí. Právě kvůli tomu a nedostatku technického vybavení mají kina v maloměstech minimální návštěvnost a musí omezit či dokonce zrušit svůj provoz, jako tomu bylo například ve středočeských Hořovicích. „Kino jsem moc nenavštěvovala. Když už si chci udělat hezký den, spojíme s rodinou film i s nákupy a jídlem,” vysvětluje Jitka Kinclová, kterou absence kina v Hořovicích nijak netrápí, protože jezdí do Prahy.
Kinclová dodává, že je špatné, když se budovy bývalých kin nijak nevyužívají a jsou v dezolátním stavu. „Jako rodačku mě to mrzí. Ještě když mám vzpomínky z dětství, kdy jsem tam chodila na pohádky,” popisuje Kinclová. Chátrání budovy je v hořovickém případě o to horší, protože se jedná o historicky cennou památku. Ačkoli před dvěma lety tehdejší starosta Hořovic Ondřej Vaculík vyjádřil pro Český rozhlas velkou podporu pro opravu kina a touhu oslovit nějaké sponzory, nic takového se zatím neuskutečnilo a budova stále chátrá.
Kvůli nízké návštěvnosti došlo před několika lety ke zrušení kina také v Přešticích na Plzeňsku. Někteří mladí lidé se shodují na tom, že kromě tanečních a sportovních událostí nemají kam vyrazit za zábavou. „Kino by tu určitě nebylo špatné. Stačilo by takové, jako je například v Dobřanech, kde ještě funguje,” vysvětluje Tomáš Aulík. V Dobřanech je malé multifunkční zrekonstruované kino, které slouží například i jako přednáškový sál nebo moderní divadlo. Nicméně Aulík dodává, že díky blízkosti Plzně nemá žádný problém s tím, dojet se podívat na film do nákupního centra Olympie, kde je autem za 15 minut.
Rekonstrukce budovy neproběhla
Ačkoli lidé v menších městech neshledávají absenci obecního kina jako velký problém, právě v Hořovicích se v roce 2013 po pěti letech od uzavření pokusili převážně mladí jednat o jeho znovuobnovení. „Vytvořili jsme na Facebooku stránku, kde se lidé vyjadřovali, zda by sami darovali nějaké peníze. Zájem byl opravdu veliký a město udělalo dokonce anketu na webových stránkách,” říká studentka Petra Vinšová, která se angažovala v organizování sbírky.
Z počátku se sbírka díky velkému ohlasu zdála jako dobrý nápad. Nicméně bez dotací města nebyla žádná šance cokoliv udělat. „Nejde jen o stavební úpravy budovy, ale o kompletní výměnu celé technologie promítání. Dnes jsou veškeré nové filmy dostupné pouze v digitální podobě,” dodává Vinšová. Pro hořovické kino už je to ale v podstatě nereálné. Nejenže je původní budova ve velice špatném stavu, rozpočet na zvukovou a obrazovou techniku, sedačky, klimatizace a další důležité věci podle předpisů by vyšly i na 50 milionů korun. Tamním zájemcům o kinematografii tak nezbývá nic jiného, než si za filmem dojet do nedalekého Berouna nebo Prahy.
