Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Novináři se vrátili do školních let a doplňovali své znalosti o holocaustu

Co je holocaust a jak s ním naložit v médiích. To bylo hlavním tématem souboru přednášek a workshopu pro novináře pod vedením Židovského muzea v Praze. Účastnili se jak žurnalisté, tak i studenti, kteří se na práci v médiích teprve připravují. Pondělní akce připomněla noc z 8. na 9. března 1944, kdy bylo v Osvětimi zavražděno 3792 českých a moravských Židů.

Psaní o tragických událostech 20. století je stále nevyčerpaným tématem. Objevování nových informací a odhalování očitých svědků se stává téměř detektivním pátráním. Židovské muzeum v Praze uspořádalo v pondělí 9. března cyklus přednášek s workshopem pro novináře právě na události druhé světové války.

Muzeum už delší dobu pořádá semináře pro učitele dějepisu, aby jim osvětlilo další informace z období druhé světové války. „Pondělní cyklus byl obdobou těch, co pořádáme pro pedagogy, ale lehce jsme ho upravili pro novináře,“ vysvětluje Jiří Tejkal z odboru rozvoje a vztahů s veřejností Židovského muzea v Praze. Akce měla lidem, kteří pracují v médiích,  pomoci, v jakém kontextu používat označení Žid a jak postupovat při rozhovoru s přeživšími o citlivých tématech.

Akce sice byla zacílena hlavně na novináře, ale mezi návštěvníky nebyli jen lidé pracující v médiích, ale i studenti žurnalistiky a jiných oborů. „Na workshop jsme šli, protože studujeme hebrejštinu a tento cyklus nás zaujal. Je to pro nás další způsob vzdělání a získání nových informací,“ říká student Tomáš z Karlovy Univerzity.

Pamětník je stěžejní

Média používají ve spojení s oběťmi holocaustu označení Žid. Jednalo se však opravdu o Židy a kdo o tom rozhoduje? To bylo tématem semináře Martina Šmoka z USC Shoah Foundation. Svou přednášku postavil na videích. Jedním z nich byl záznam z rozhovoru s Kunhutou Burešovou, která byla Němka adoptovaná do smíšené židovské rodiny, ale studovala českou školu. Z jednoho úhlu pohledu byla Němkou, z druhého Židovkou, ale ona sama se cítila být Češkou.

Právě přeživší jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů pro novináře. Práce s pamětníky nepatří mezi nejjednodušší, je potřeba se na rozhovor důkladně připravit a dokázat se vcítit do osudů onoho člověka. Součástí přednášek byl i workshop pod vedením Judity Matyášové z Lidových novin. Kromě práce v kulturní rubrice píše i příběhy lidí například z druhé světové války.

„Nikdy dopředu nevíte, jak dlouho vám bude reportáž z osudného místa trvat. Můžete narazit na zajímavého člověka, který vás odkáže na dalšího z vedlejší vesnice,“ vypráví o své detektivní práci Matyášová. Dále dodává, že takové workshopy bere jako svou tajnou misi pomoci znásobit počet novinářů, kteří by se podobnými tématy zabývali.

Pořadatelé akce přemýšlejí o dalším cyklu přednášek se židovskou tematikou. „Uvažujeme o tradicích a svátcích judaistů nebo o životě lidí, kteří přežili holocaust,“ dodává Tejkal. Na pondělní akci se podílela i zahraniční nadace International Holocaust Remembrance Alliance a USC Shoah Foundation.


Tereza Yasmina Abazid
Tereza Yasmina Abazid
V Generaci 20 jsem začínala ve školním roce 2013/2014 na pozici redaktorky. Psaní mě baví odmala. Dále mezi mé zájmy patří filmy, móda, historie a především ruská literatura. Ve volném čase se věnuji tanci a kreslení.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.