Nová hrdinka Lara Croft má chyby, díky nim je ale film Tomb Raider reálnější
Tahle nová Lara Croft je ještě takové nedochůdče. Mladičká jednadvacetiletá dívka dostane na tréninku v boxu pěknou nakládačku, kromě luku v ruce zatím žádnou zbraň nedržela, nikdy nikoho nezabila. Ze začátku nic nenasvědčuje tomu, že by právě tohle měla být sebevědomá archeoložka a dědička rodinného impéria žijící v paláci, kterou před více než patnácti lety ztvárnila herečka Angelina Jolie. Ale to vlastně vůbec nevadí, příběh je totiž zasazen do doby, kdy Lara Croft teprve objevuje samu sebe a začíná se do Angeliny teprve „vypracovávat“.
Dobrodružný snímek norského režiséra Roara Uthauga, který se inspiroval hrou Tomb Raider z roku 2013, přibližuje život Lary těsně před tím, než se stala drsnou archeoložkou. Když se její otec Richard Croft (Dominic West) začne pohřešovat, je jeho dceři teprve čtrnáct let. Ani o sedm let později však dívka nepřestává věřit, že je její otec naživu. Pomocí vodítek, které po sobě zanechal, Lara zjišt´uje, že její otec odhalil prastaré tajemství, hrobku dávné japonské císařovny, která podle legendy zabíjela pouhým dotekem. Odvážná hrdinka se proto na místo vydává a začíná tak její dobrodružství coby nezkušené archeoložky.
Lidskostí k dokonalosti
Oproti Angelině Jolie však nemá Vikanderová zkušený tým, který by jí pomáhal, ani zbraně či peníze, které by jí cestu ulehčily. Spoléhat se musí jen sama na sebe. Nová Lara ale právě díky tomu působí o dost lidštěji. Některé situace ji rozhodí, je zranitelná a umí plakat. Právě její nezkušenost a lidskost utvářejí obraz dokonalosti. A přestože je to obraz, který se naprosto liší od bezchybné a za všech okolností půvabné Lary z předchozích dílů, diváka si tím Vikanderová naprosto podmaní.
Nová hlavní hrdinka byla jedinou změnou, kterou režisér Roar Uthaug ve filmu udělal. Snímek se jinak nadále podobá filmům o dobrodruhovi Indianu Jonesovi, avšak hrubou mužskou tvář nahradí žena. Klasické scény, kdy se v nebezpečných hrobkách při špatném šlápnutí na žulovou kostku propadají podlahy či se z nich vysouvají ostré bodáky, nechybí ani zde.
Stejně jako v herní předloze Lara zažívá situace, při kterých podává naprosto nadlidské výkony a stojí při ní štěstěna. Například když se snaží dostat ze zrezivělého vraku letadla uvízlého na samém úpatí vysokého vodopádu. Ten se pomalu začíná rozpadat a hlavní hrdince hrozí, že se společně s ním zřítí do hlubin hladovějících peřejí. To by však nebyla Lara, aby si za každé situace nedokázala poradit. S tím počítá každý divák, který tuto fiktivní postavu alespoň trochu zná. To ale dělá z děje trochu předvídatelný kousek, jehož plus jsou především velkolepé efekty a přírodní scenérie.
Uthaugovi se rozhodně povedlo navázat na předešlé dva snímky a ukázat, jak se zrodila neohrozitelná Lara Croft, kterou znají diváci už od roku 2001, kdy vyšel první film. A ačkoliv je Angelina Jolie nenahraditelná, atmosféra ani kouzlo z filmu nezmizely.
