Nezírat aneb moje první premiéra
Poté, co jsem vyřešila typické ženské dilema „co na sebe“, se konečně vydávám na pražský Anděl, kde se premiéra koná. Hned u vchodu do kina stojí hostesky držící jmenný seznam pozvaných. Několikrát rozpačitě převracím pozvánku v dlaních a v duchu doufám, že mě dovnitř vůbec pustí. Přicházím k hosteskám, usmívám se, ukazuji pozvánku a vstupuji do vestibulu multikina. Tak to bychom měli, říkám si a rozhlížím se po ukazatelích, které mě nasměrují do sálu.
Multikino Cinestar na pražském Andělu. Zdroj: Adéla Bujalská
Na premiéru v kožichu
Vůbec netuším, kam si smím a nesmím sednout. Nakonec se řídím davem a obsazuji první volné sedadlo, které vidím. Chvíli uvažuji o tom, zda se sem všichni vejdeme, protože zvaných stále přibývá a volná místa rychle mizí. Nejenže jsme se vešli, ale sál je nakonec plný jen ze dvou třetin. Osazenstvo je rozmanité, ale převažují přísně se tvářící dámy ozdobené kolem krku něčím, co by se ochráncům zvířat asi dvakrát nelíbilo. Zavírám své kritické oko a rozhlížím se dál, tentokrát po známých tvářích. Hned si všímám Ester Geislerové sedící v první řadě.
To už nás ale vítá režisérka a scénáristka filmu Zuzana Liová společně s producenty Viktorem Taušem a Michalem Kollárem. „Vítám vás na premiéře českého filmu Dům,” pronáší Tauš, když mu Kollár vytrhává mikrofon z ruky a opravuje uvítání kolegy na: „Vítam vás na premiére slovenského filmu Dom.”
Další se ozývá šéfproducent České televize Jaroslav Kučera. Viditelně si proti sobě nechce poštvat ani jednoho z kolegů, proto představuje film jako česko-slovenský. Režisérka řekne několik slov na úvod a žádá nás, abychom po skončení zůstali ještě chvíli na místech, protože by nám ráda představila hlavní protagonisty. V sále to tiše šumí, ozývá se potlesk, a pak už se netrpělivě vrháme do děje filmového příběhu.
Miroslav Krobot a Judit Bárdos, hlavní představitelé filmu Dům. Zdroj: Adéla Bujalská
Nezírejte tolik!
Končí závěrečné titulky a v omračujících světlech reflektorů se opět objevuje Zuzana Liová. Představuje před plátnem některé hrdiny svého filmu – Miroslava Krobota, Tat´janu Medveckou, Judit Bárdos, Mariána Mitaše a již zmiňovanou Ester Geislerovou. I přes skoro kamenné výrazy většiny diváků jde poznat, že je baví vidět před sebou naživo herce, jejichž postavy ještě před chvílí žily svůj příběh na plátně.
Jak se tak rozhlížím kolem sebe, čistě z pracovních důvodů, všímám si, že někteří v sále na herce zírají, jako kdyby před sebou viděli duchy a ne lidi z masa a kostí. Obdiv – ano, respekt – ano, ale tak trapné zírání? To snad ne. Já se snažím mít svoji zvědavost pod kontrolou.
Posléze se k hercům a režisérce přidávají ještě další členové štábu, česká dabérka hlavní hrdinky Kateřina Winterová, Jaroslav Kučera z ČT, Hana Pešková z Falconu a opět producenti, kteří všem představeným dámám galantně předávají květiny. Následuje děkování, další potlesk a nakonec pozvání na after party.
Jak tedy ve stručnosti vypadá slavnostní premiéra česko-slovenského filmu? Je to trošku podobné divadlu. Přivítají vás, vidíte dílo a nakonec tleskáte. Jen místo v divadelním klubu skončíte třeba v Blázinci – music baru, kam se poté tvůrci společně s herci odebrali slavit.