Největší číro z filmu DonT Stop Lukáš Reichl: „Baví mě nepravidelný způsob žití“
Na konzervatoři jsi herectví moc dělat nechtěl…
Nechtěl jsem dělat hlavně divadlo, protože mi přišlo, že se přizpůsobuje určitému režimu. Baví mě spíš nepravidelný způsob žití. Jeden den pracovat někde uprostřed lesa a druhý den ve městě.
Jako během natáčení filmu?
Přesně. Ten způsob života mi naprosto vyhovuje. Ještě nepotřebuji mít srovnané biorytmy, protože na mně není nikdo závislý. Tohle mají lidé u filmu hodně společné.
Byla ti punková hudba blízka už před DonT Stopem?
Byla a je pravda, že jsem měl výhodu oproti ostatním klukům. Třeba Clash jsem poslouchal už předtím a skrz hudbu se člověk do toho punku snáz dostane. Moc ale nesouhlasím s dnešním modelem českého pivního punku. Což je představa, že když nemá člověk na hlavě číro a nepije pivo, tak není pankáč. Podle mě je to mnohem víc určitý styl života a hlavně směr uvažovaní, který to číro třeba jen ukazuje.
Takže středem hlavy a rovně před sebe?
Je to mnohem širší pojem, než třeba jen určitý hudební styl. Dokonce si myslím, že v každé hudbě se nějaký punk dá najít. Když spolu lidi budou chtít hrát blues a začnou někde v garáži, tak to bude dost punkový začátek a takhle je to ve všem.
Co kromě hudby pankáče spojuje?
Stejné nazírání na svět a ta úžasná schopnost improvizace v různých prostředích. V každé době si pankáči hledají nějaký protiklad, něco s čím nesouhlasí. Obecně tohle táhne lidi v určitém věku, kdy se třeba prostřednictvím hudebního stylu snaží proti něčemu spojit.
Myslíš si, že k punku patří i drogy?
Nějakým způsobem k tomu patří, protože si lidi snaží chápat věci v širších souvislostech a s některými drogami se jim více daří přiblížit tu vlastní myšlenku.
Dejvid, kterého hraješ ve filmu, začíná být na drogách závislý. Čemu se tím chtěl přiblížit?
Hlavně tomu přítomnému okamžiku, protože když se člověk příliš upíná na budoucnost, tak vlastně moc neprožívá to co je. Ve filmu to Dejvid říká přesně, že až budeme starý dědci, tak si uvědomíme, že nejlepší to bylo právě teď. Jeho postava je inspirována skutečným člověkem, který se ale oběsil, když mu bylo asi 23.
Mohly za to drogy?
Taky a hlavně komunistický režim. Bylo to těžší, než si představoval. Paradoxem je, že si mě režisér Richard Řeřicha vybral na základě absolventského představení Muž sedmi sester, ve kterém se má postava na konci taky oběsí.
A nevybral si tě právě proto?
Ne, prý si mě vybral jen proto, že jsem měl na hlavě číro. Zrovna během projekcí ve Varech mi říkal, že kdybych to číro neměl, tak by si mě možná ani nevybral.
Ale nakonec byl s tvým hereckým výkonem spokojený, ne? Vždyt´ i kritici pějí chválu...
Mám až trochu strach, když mě teď všichni tolil chválí. Bylo to vlastně dost snadný, protože mi ta role opravdu sedla.
Motivoval tě DonT Stop k nějaké další filmové práci?
To určitě a klidně bych pracoval nejen jako herec. Teď zrovna dělám u jednoho filmu jako technik a moc mě to baví.
Nevnímáš to jako skok dolů, když už si ve filmu hrál?
To rozhodně ne! Já beru věci tak jak jsou. Dělat techniku u filmu mě vždycky lákalo, takže jsem rád, že přišla taková možnost.
Po roce zkoušení to vypadalo tak, že se film vůbec nenatočí. Pomohla ti v tu chvíli tvá schopnost brát věci tak, jak jsou?
Jo, najednou došly peníze a vůbec se nevědělo, co bude dál. Nehroutil jsem se z toho. Je lepší na nic netlačit a nebýt urputný. Ten okruh možností se pak člověku mnohem lépe rozšiřuje.
Ty jsi pankáč v čem?
Snažím se přemýšlet o věcech, o kterých lidi už moc nepřemýšlejí. Není to v revoltě vůči systému, ale o uvědomování si něčeho vyššího, co je mimo ten systém. Punk je hodně o tom znovu ukázat na to, na co se zapomíná.
Co tě při takových myšlenkách konkrétně napadá?
Tak třeba, že jednou přijde chvíle, kdy přestane existovat elektřina. Nevím jestli se toho dožiji já nebo moje děti, ale jednou to přijde. Uvidí úplně černou Prahu, objeví se tady první louče a půlka lidí bude v panice a ve stresu.
Ty louče ponesou pankáči?
Každopádně. Budou to ti, kteří v sobě mají aspoň kousek pankáče. Je to specifická část lidí, kteří se často pohybují právě kolem filmu nebo divadla.