Natálie Řehořová prožila Příliš mladou noc
Hlavními hrdiny příběhu jsou dva malí chlapci, kteří se omylem ocitnou v „dospěláckém“ světě, plném milostných intrik, alkoholu a drog. Sledovali průběh natáčení jejich rodiče?
Ani ne, ve skutečnosti totiž klukům již bylo patnáct, pouze vypadají mladší a navíc za sebou mají nějaké herecké zkušenosti. Honza Vaši, se kterým jsem měla milostnou scénu, hrál v několika českých filmech (Lidice, Občanský průkaz pozn. red.). Myslím si, že jeho rodiče jsou na ledacos z hereckého světa zvyklí.
Ztvárnila jste postavu učitelky Kateřiny, která prožije několik milostných scén. Jednu z nich s malým chlapcem. Jak natáčení této scény probíhalo?
Tato scéna se natáčela hned první den. Ráno jsem se dozvěděla co budeme točit, dostala jsem kalhotky a tílko a za chvíli na mně ležel polonahý malý kluk. Nejdřív jsem si připadala jako pedofil, ale oba jsme se celkem rychle otrkali.
A co vaši rodiče a choulostivé scény?
Snažila jsem se. Maminka říkala, že stejně celý film propláče. Tátovi samozřejmě budou některé scény nepříjemné, ale uznal, že se od toho musí oprostit. Navíc mě již ve filmu odhalenou viděli. V roce 2008 jsem hrála ve francouzském filmu Jezero, kde jsem také měla několik milostných scén.
Na základě tohoto filmu, který získal ocenění na festivalu v Benátkách, vám slovinský režisér Olmo Omerzu nabídl roli Kateřiny…
Takhle to zní velmi jednoduše! Ve skutečnosti Olmo viděl ten film úplně náhodou na nějakém festivalu v zahraničí a v titulcích sivšiml mého jména. Řekl si, že nezní příliš francouzsky, a tak si mě vyhledal na internetu. Zjistil, že jsem Češka a oslovil mě.
To musí být pro mladou začínající herečku ohromné štěstí. Ovlivnilo to nějak váš celkový přístup k Příliš mladé noci?
Vážila jsem si toho, že na základě nezávislého zahraničního filmu si mě vybral další režisér do své projektu. Když jsem si přečetla scénář, věděla jsem, že Kateřina má veliký vnitřní svět a že budu mít co hrát. Tohle všechno mě povzbudilo.
Co vlastně Kateřina ve filmu prožívá?
Především prázdnotu z nenaplněné lásky, protože má vztah s ženatým mužem, o kterém ví, že nikdy nebude její. Proto začne používat ženské zbraně, hrát hry s ostatními muži a tím postupně ztrácí veškerou sebeúctu.
Jak jste se na tuto roli připravovala?
Sama jsem zažila neopětovanou lásku a zklamání. To není nic neobvyklého. Navíc mi velmi pomohlo zkoušení s ostatními herci, které probíhalo několik měsíců. Režisér chtěl abychom se navzájem co nejlépe poznali a abychom měli všechny scény dopředu herecky zpracované.
Pro Olma Omerzu byl tento snímek absolventskou prací na FAMU a již se mu podařilo dostat se na prestižní filmový festival. V čem je tento režisér výjimečný?
On je ohromně citlivý a precizní. Přesně věděl, co chce, ale zároveň byl ochotný s námi o určitých situacích polemizovat. Právě jeho vytrvalost a přesvědčení velmi pomohlo i nám hercům.
Víte, co chtěl filmem vyjádřit?
Rozhodně mu nešlo o to diváky šokovat. Nesnažil se vytvořit prvoplánově kontroverzní film, pouze chtěl ukázat na to, jak snadno se může zbořit hranice mezi dětstvím a dospělostí. Ve výsledku příběh volně plyne a nechává diváka, aby si sám vytvořil názor. Proto si také myslím, že film nebude pro každého.
Co si nyní, před českou premiérou filmu, přejete od jeho diváků vyvolal?
Zahraniční publikum film přijalo úžasně. Možná je to také proto, že sám režisér není Čech. Přála bych si, aby také české diváky bavilo nad filmem přemýšlet a aby si uvědomili, jak je důležité spolu otevřeně komunikovat.