Muzikál přitahuje české diváky svou rozmanitostí
Hudební ztvárnění divadla k nám už v 90. letech zavála newyorská Broadway. V té době se tu začínaly hrát především zahraniční muzikály. Vedle nich se potom teprve rodila česká původní díla typu Draculy či Monte Crista. Postupem času ale tuzemských autorů přibývalo a dnes už jsou u nás světové muzikály spíše v menšině.
Konkrétně v pražských divadlech se nyní každou sezonu urodí rovnou několik nových titulů, které diváky stále táhnou. Ba co víc, vznikají početné oficiální fankluby, jejichž členové chodí na představení pravidelně i několikrát za sebou.
Spojuje zpěv, tanec a herectví
Náš web se zeptal skalních fanoušků divadel Hybernia a Broadway, která patří mezi nejznámější muzikálové scény v Praze, proč je tento žánr tolik láká.
„Líbí se mi spojení tří uměleckých složek – zpěvu, herectví a tance,“ shrnuje názor většiny patnáctiletá Nikola S. „Navíc se tu často objevuje i několik druhů hudby najednou,“ dodává dívka, která chodí na muzikály už téměř tři roky.
To její o rok starší kolegyně Michaela K. vidí v návštěvě těchto představení i ryze praktické využití. „Kromě toho, že to je můj relax a únik od reality, se tu podívám i na povinnou četbu do školy.“ Naráží tak na fakt, že se v divadlech objevují zhudebněna taková literární díla jako Bídníci, Tři mušketýři nebo Krysař.
Oblíbená jsou starší představení
Většina respondentů ale také přiznala, že velkou roli u nich hraje obsazení a právě kvůli němu jsou schopni na jedno představení přijít víckrát. To sebou ovšem nese i finanční problémy, kterým ale lze alespoň částečně předejít.
„Nesmíte samozřejmě kupovat drahá místa někam do předních řad, bohatě postačí za pár stovek přístavky vzadu,“ vysvětluje Nikola S.
Zajímavé také je, že přestože každoročně vznikají muzikály nové, nejoblíbenějšími zůstávají starší kusy. „Já mám nejraději ty světové – Bídníky a Jesus Christus Superstar,“ svěřuje se Tomáš F. Z českých titulů se drží na vrcholku popularity Dracula z pera skladatele Karla Svobody.