Literatura v originále je autentičtější než překlad. Láká stále více čtenářů
Studentka ekonomie Lucie Novotná (20) je již třetím rokem fanynkou mangy, japonského komiksu. Začala ji číst nejprve v českém překladu, postupně ale přešla na originální znění. „V knihovně jsem před dvěma lety našla jeden výtisk v japonštině. Oči mi jen přecházely, když jsem viděla tu změt´ znaků,“ směje se Novotná. Manze propadla a chtěla si číst více příběhů. Do Česka se však dováží jen hrstka výtisků. To byl hlavní důvod, proč začala se studiem japonštiny. „Jsem samouk, tudíž mi přeložení jedné stránky trvalo hodiny. Učila jsem se postupně podle on-line překladače. Překvapivě mě to neomrzelo a vytrvale jsem pokračovala dál,“ vzpomíná na své začátky s exotickým jazykem.
Nyní už mangu zvládá číst mnohem plynuleji a pokud něčemu nerozumí, během chvíle si najde překlad na internetu či v tištěném slovníku. „Manga v japonštině má úplně jiné kouzlo. Pokaždé si připadám, jako bych byla přímo v Asii. Je to opravdu nádherný jazyk, ačkoliv se na první pohled tváří jako rozsypaný čaj,“ doplňuje Novotná.
Nutná znalost jazyka je mnohdy problém
Mezi nejčtenější cizojazyčné texty patří ty v angličtině. „Četba v originále je velikým přínosem pro rozšiřování slovní zásoby a kultivaci hovorové řeči. Před sametovou revolucí jsme tolik možností výběru rozhodně neměli,“ říká Jarmila Zelenková, tajemnice Obce překladatelů. Pokud chce člověk dílo správně přečíst, nestačí ale podle Zelenkové pouhá schopnost se v daném jazyce domluvit. Nutná je již vyšší úroveň znalostí.
Pro některé čtenáře to ovšem může být problém. „Knihy v angličtině téměř vůbec nečtu, ani bych si takovou beletrii už nekoupil. Čeština je pro mě stále jednodušší a příjemnější,“ konstatuje student publicistiky Jiří Bouček (22), který se před třemi lety pokusil v angličtině přečíst Hvězdy nám nepřály od amerického spisovatele Johna Greena. Bouček byl ale prý líný překládat z cizího jazyka. „Ve třetině jsem knihu odložil. Na zbytek příběhu jsem si už netroufal,“ dodává.
Zelenková proto zdůrazňuje, že překlady do češtiny jsou stále velmi důležité. Ne každý totiž rozumí všemu a je podle ní veliká škoda, když lidé pasáže chybně pochopí či je vůbec nedokážou dočíst. „Hlavní ale je, aby lidé vůbec četli. Česky, anglicky, francouzsky, to nehraje roli,“ zdůrazňuje Zelenková.
Čeština nezaniká, naopak se rozvíjí
Podobně to vidí i středoškolský profesor anglického jazyka a dějepisu Petr Urban (35). „Je to klišé, ale vždy mám upřímnou radost, když vidím mladé číst. Jako angličtináře mě i velmi těší, že stále více lidí sahá právě po originálním znění,“ podotýká Urban. Právě četba originálu podle něj může pomoci „zachytit ducha daného jazyka“. I když české překlady neodsuzuje, a naopak je považuje za velmi kvalitní, ne vše se podle něj dá dobře zpracovat. „Například anglické básně mají v původním znění úžasnou poetiku, která se jen těžko překládá. U nich vřele doporučuji originál,“ dodává Urban s tím, že všechny světové jazyky se neustále rozvíjejí a jsou živé: „Čeština se postupem času sice mění, ale díky cizím jazykům i velice obohacuje. Strach o ni tedy rozhodně nemám.“