Kamil Střihavka do svého režisérského debutu zapojil celou rodinu
Kamil Střihavka viděl svůj režisérský debut Tolik hlav jasně: Je konec sedmdesátých let. Československo se nachází za železnou oponou a je téměř nemožné někam vycestovat, natož pak do Ameriky na rockový koncert. Pro dvojici „mániček“ Karla a Standu je izolace naprostým utrpením, obzvlášt´ když oba milují hudbu a na západním festivalu má vystoupit celá plejáda jejich oblíbených kapel. „Nikdy jsem neměl, a nadále nemám, režisérské ambice, ale jako autor scénáře jsem měl velmi přesnou představu, jak tento, téměř autobiografický příběh, zinscenovat,“ říká Střihavka.
Hra Tolik hlav se stala pro Střihavkovy rodinným podnikem. Obě dcery, starší Eva i mladší Tereza v představení účinkují. Ačkoliv jsou známy případy, kdy spojení otce s dcerou v profesním životě nedopadla nejlépe, Střihavkovy nemají se spoluprací problém. „Je jasné, že někdy mohou být takové projekty komplikované, ale mezi námi žádné spory naštěstí nenastaly,“ směje se Tereza Střihavková. Každý z rodiny se na něčem podílel. „Mamka pomáhala s kostýmy a táta dal poprvé příležitost zahrát si i Evě,“ dodává. Obě sestry mají v představení menší roli v podobě přeludu gejši, který se zjeví jednomu z hlavních hrdinů.
Svůj název si představení vysloužilo podle Střihavkovy písně z roku 1980, která vznikla ve stejný den jako námět na jeho hru. Samotné zkoušení trvalo přibližně dva měsíce. „Divadelní prostředí jako takové, se mi stalo vedle těch ,rockových prken‘ druhým domovem, snažil jsem se jako debutant zúročit své zkušenosti,“ vysvětluje Střihavka, který zpívá již přes dvacet let v muzikálech. Hra vtipně zachycuje mezilidské vztahy v kontextu dění v tehdejším Československu. Příběhem provází diváky legendární hudba této doby, jako např. Pink Floyd nebo Yes, která odkazuje na celý děj.
Herecké hvězdy s parukami
V hlavních rolích dvou vlasatých přátel účinkují Jan Zadražil a Jan Dolanský. Vedlejší role patří herečkám Zdeně Hadrbolcové a Kristýně Leichtové, které si zahrály přítelkyni a matku hlavních postav. Dolanský se Zadražilem jsou v parukách k nepoznání a diváky baví nejen svým vzezřením, ale i vtipnými výstupy. Hlasitý potlesk si Zadražil vysloužil např. při svém vystoupení u mikrofonu, kde imituje rockový koncert. „Oba jsou hodně sehraní. Já jsem ráda, že jsem měla možnost vystoupit na jevišti s velkými hvězdami a zkušenými herci, je vždy dobré se od takových lidí učit,“ zmiňuje Tereza.
V současné době se představení hraje třikrát do měsíce a diváci se na něj mohou přijít podívat do pražské Baráčnické rychty. Tam nechal nově autor vybudovat také bezbariérový přístup, což umožňuje návštěvu divadla i lidem, kteří se do něj běžně nedostanou. „Táta měl sen a uskutečnil ho. Jsem št´astná, že můžu být součástí jeho režisérského debutu,“ dodává Tereza.
