Herec Josef Dvořák: Díky kočovnému divadlu lidem předáváme dobrou náladu
Divadelní společnost Josefa Dvořáka jste založil v roce 1990. Proč jste se rozhodl právě pro kočovné divadlo?
Kočování k herectví patřilo odjakživa a sehrálo významnou roli v našich dějinách. Svým způsobem kočujeme i dnes. Celá společnost je v pohybu. Právě z toho vzešla myšlenka založit divadlo, se kterým bychom cestovali a předávali lidem po republice úsměvy a dobrou náladu. To je v dnešní uspěchané době velice potřeba.
Je finančně náročné vést takové divadlo?
Samozřejmě. Nedostáváme žádné dotace a veškeré peníze, které získáme, jsou díky představením, které odehrajeme. Naše divadlo provozujeme na manželčin živnostenský list.
Takže se o všechno podstatné stará vaše manželka?
Stará, ale ne úplně o všechno. Divadelní společnost vedeme oba dva. Ona řeší produkci a já zas chodím po schůzích. Práci máme rozdělenou. Když ale přijde na představení, na rozdíl ode mě zůstává v zákulisí.
Srdcem komediant
Předpokládám, že hrajete především ve vlastním divadle. V čem například?
Hrajeme inscenaci Čochtan vypravuje. Tam mám hlavní roli vodníka Čochtana. Jde o pohádku od Jana Wericha, kterou jsem si inscenačně upravil. Ještě hrajeme představení S Pydlou v zádech, což je komedie. S těmito představeními objíždíme republiku už několik desítek let.
Podle čeho soudíte, že i po tolika letech je o kočovné divadlo takový zájem?
Jsem srdcem komediant a snažím se diváky vtáhnout do představení. Komunikuji s nimi a snažím se o improvizaci, když nastane nějaký vtipný nebo nečekaný okamžik z jejich strany. Vystupuji tak z role a nedržím se přímo scénáře. To si myslím, že lidi baví. Hrajeme pro ně dvakrát třikrát týdně. Mezi přejezdy máme tak den, někdy jedeme do dalšího města rovnou bez přestávky. Na jednom místě se pak zdržíme podle sjednaných představení, což je individuální. Po celý rok intenzivně hrajeme a velkou pauzu máme jen v letních měsících.
Není unavující neustále někam cestovat?
Je, ale je to naše práce. Dokud to bude fungovat, tak budeme divadlo provozovat. Mimo to nás tahle práce baví, takže jsou představení jistou mírou kompenzace.
