Generační střet aneb Potter nahrazuje Dušína
Děti ve druhé a třetí třídě překvapivě čtou. To je pozitivní zjištění obzvlášt´ v dnešní době kabelových televizí a internetu. Nejraději čtou pohádky, ale najdou se mezi nimi i tací, kteří za svou nejoblíbenější knížku označili Atlas světové historie. Holčičky mají oblíbené knížky o princeznách, kluci čtou hlavně dnešní klasiku Harryho Pottera nebo Deltoru. Osmiletý Ondra dokonce stačil přečíst všechny díly. Na základní škole Jiřího z Poděbrad mají třet´áci povinně přečíst jednu knížku měsíčně a její obsah si pak zapsat do čtenářského deníku. Zhruba polovina třídy si informace o knize zjišt´uje na internetu nebo od kamaráda a pak si knihu jenom zapíší, aniž by ji skutečně četla. Ve výběru knih rozhoduje počet stran (čím méně tím lépe) a rada kamarádů. Překvapivě většinu čtenářů neovlivňují rodinní příslušníci. Druháci čtou jednu knihy na hodinách ve třídě dohromady.
Honzíků konec
Byla jednou jedna budovatelská kniha o chlapci, který jede za prarodiči na venkov, kde poprvé zakouší krásy zemědělství. Jestliže jste knihu ještě nepoznali, vězte, že se jedná se o titul Honzíkova cesta. Klasika dětství generace 20 se dnes ve škamnách zaplat´pánbůh nečte. Pomyslnou kulku dostalo ale i Letadélko káně, Mauglí nebo např. Bílý tesák.
Zeptali jsme se dětí na jména jako Foglar, Verne nebo May. Nikoho z nich neznali.
„Máj je knížka ne?“ reagovala malá Fany.
Vysvětlili jsme dětem, že je to také spisovatel a že napsal známé příběhy Vinnetoua a Old Shatterhanda. Až když jsme dětem řekli, že je to i zfilmované, vzpomněly si. Sam: „ Je to o Indiánech, oni tam bojujou a tak.“ Veronika: „Oni toho Vinnetoua svázali a pak ho chtěli zabít.“ Z osmi dětí prý neviděly Vinnetoua jen dvě. Myslí si, že je to pouze film, neznají knížky. Stejně tak neznají tituly jako Záhada hlavolamu a to i po tom, co jim bylo vysvětleno, že se jedná o příběhy Rychlých šípů, neznají Dvacet tisíc mil pod mořem ani nic jiného od Verna a Foglara.
Muzikál z Ameriky není nic pro kluky
Americký filmový hit -High school musical se netěší veliké oblibě. Sedmiletá Zuzana ho sice označila za svůj oblíbený film, k ní se nadšeně přidala stejně stará druhačka Klára, ostatní ale sborově křičeli fuj. Prý tam není žádný děj. To, co se na tom holkám nejvíc líbí, je, že tam všichni zpívají a tancují, a to kluky přece nebaví.
Bible je kniha pověstí
Na otázku, co je to bible, nám osmiletý Michal suverénně odpovídá, že je to „takový pařez“. Bible prý může být i internetový vyhledavač, na kterém jsou akce pro děti. Nakonec se děti shodují a bibli vysvětlí jako knihu modliteb, ve které jsou pověsti. Malá Zuzana pak vysvětluje, že mají doma čtyřdílnou bibli a je o Řecku.
Knihy jako pařezy
U dětí naprosto dominuje televize. Nejradši v ní sledují žlutou rodinku Simpsonovi. Většinu románových hrdinů znají ze zfilmovaných verzí knižní předlohy. Pozitivní je zjištění, že děti čtou možná víc než někteří lidé naší generace. Mladým chybí někdo, kdo by jim poradil kvalitní literaturu, kterou si mají vybrat. Tak doufejme, že se někdo najde, aby příští generace neoznačovaly všechny knihy za pařezy.