Fotografie s knihou na stromě i ve vodě. Uživatelé Instagramu lákají mladé ke čtení
Číst knihy se dá opravdu všude, například i pod vodou. Dokazuje to instagramový účet studenta žurnalistiky Jakuba Pavlovského (25). S knihami se fotí na netradičních místech, at´ už na stromě nebo na střeše milánské katedrály Duomo di Milano. „Všichni občas potřebujeme motivaci, a tu se snažím díky svým fotkám lidem dávat,“ vysvětluje Pavlovský. Cílem jeho projektu je upoutat pozornost potenciálních čtenářů vlastním čtením. „Je to až neuvěřitelné, ale pravidelně mi někdo napíše, že si díky mě pořídil knihu a přečetl ji, nebo že se konečně pustil do četby té, na kterou doma koukal pár měsíců. Mám z toho velkou radost, je to krásné zadostiučinění,“ dodává.
Fotografie s knihami si Pavlovský vozí i ze zahraničí. Zdroj: archiv Jakuba Pavlovského
V současnosti má Pavlovský na Instagramu přes čtrnáct tisíc sledujících. Původně začínal jen tím, že zveřejňoval fotografie, na kterých nehybně stojí na různých místech. Chtěl tím poukázat hlavně na to, aby se lidé občas zastavili a vnímali atmosféru daného místa. „Po roce mě to ale přestalo bavit, protože jsem v tom neviděl nic hlubšího. Přemýšlel jsem, co dál. Jednoho rána jsem se probudil s pohledem na svou knihovnu a řekl jsem si, že ty knihy chci konečně přečíst a doporučovat lidem. Věděl jsem, že lidí, kteří potřebují nějakou motivaci stejně jako já, je mnoho,“ říká Pavlovský a dodává, že i pro něj byl jeho instagramový projekt dobrou inspirací k tomu, aby začal víc číst. V posledních třech letech uveřejňuje také fotografie přečtených knih, čtenářských akcí a inzeruje nové knihy. To oceňuje i studentka Valentina Sekalová (21), která Pavlovského tvorbu sleduje. „Připadalo mi to, jako kdyby ukazoval, že číst se dá opravdu všude. Dnes sleduji i jeho videa na Youtube,“ popisuje Sekalová a dodává, že pokud ji nějaká kniha z jeho vyprávění zaujala, vždy si ji ráda přečetla.
Čtenářská gramotnost je podprůměrná
I tyto osobní projekty na sociálních sítích by tak mohly do budoucna přispět k dalšímu zvýšení čtenářské gramotnosti v Česku. Ta je zatím mírně podprůměrná. Vyplývá to z výsledků mezinárodního šetření PISA z roku 2015 vedeného Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které se soustředí na patnáctileté žáky. Se 487 body se Česko drží na podobné úrovni jako Lotyšsko, Itálie nebo Chorvatsko. Od roku 2009 se výsledky mírně zlepšily, konkrétně o 9 bodů.
Podle Pavlovského se knihy dají číst opravdu všude. Zdroj: archiv Jakuba Pavlovského
Přínos Instagramu a dalších sociálních sítí uznává i Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.„Cokoliv, co přijímají mladí lidé jako svůj přirozený kanál, který není zřízen shora, jim může pomoci ke zvýšení jejich zájmu o literaturu. A není důležité, jestli jsou to zrovna sociální sítě. Žádný kanál není k odsouzení jenom proto, že je podle nás nedůvěryhodný,“ tvrdí Trávníček. I sám Trávníček užívá k čerpání inspirace několik facebookových platforem. „Jsou to velmi živé platformy, kde vám členové skupin vždy doporučí, co si přečíst, a napíšou i své názory na knihy,“ dodává. Literatura tak pomalu přesahuje i do míst, která s ní dříve neměla nic společného. Jestli se díky tomu zvýšila čtenářská gramotnost v Česku by se mohlo ukázat už příští rok, kdy OECD zveřejní výsledky šetření z letošního jara.
