Film Colette: Příběh vášně působí jednotvárně. Zachraňuje jej Keira Knightley
Snímek Colette: Příběh vášně jen v krátkosti nastíní dvacet let života slavné francouzské spisovatelky. Ve filmu vidíme proměnu mladé a naivní dívky v samostatnou a sebevědomou ženu, krize, které provází manželský vztah Colette a Vilarrse, nebo jak spisovatelka začíná projevovat zájem o ženy. Jednotlivá témata, u kterých by ale divák očekával, že jim režisér dá více prostoru, však náhle nahradí jiné. Jednou takovou pasáží je moment, kdy Vilarrs odveze Colette na venkovské sídlo, aby mohla psát druhý díl knihy. Když však psát odmítá, zamkne ji manžel do pokoje a neodemkne, dokud knihu nenapíše. Colette se sice rozčiluje, ale nakonec usedá k psacímu stolu. Náhle děj přeskočí o několik let dopředu a začíná nový příběh.
Dvacet let za dvě hodiny
Film tak působí dojmem, že se režisér Wash Westmoreland snažil do snímku vtěsnat co nejvíce milníků ze života hlavní hrdinky. Jednotlivá témata však nedotáhl do konce a ukázal je spíše povrchně. Divák se tak nedokáže plně vcítit do role hlavní hrdinky. Nedozví se, co mladá Colette prožívala, když se dozvídala o nevěrách svého manžela. Ve filmu není ani ukázáno, jak na ni nahlížela tehdejší společnost, když se po pařížském nábřeží procházela v pánském obleku. Ženy na přelomu devatenáctého a dvacátého století nosily striktně jen šaty, nebo sukně a na ty, které se vymykaly těmto zvykům se lidé dívali skrze prsty. Některé věci si musí divák zkrátka domyslet po zhlédnutí filmu sám.
I přesto ale zanechá snímek pozitivní dojem. Velkou zásluhu na tom má herečka Keira Knightley, která se ujala hlavní role Colette. Ve svých třiatřiceti letech dokázala dokonale ztvárnit přerod její hrdinky z naivní šestnáctileté dívky do sebevědomé ženy. Jedním z nejpůsobivějších momentů ve filmu je také její monolog, ve kterém svému manželu vytýká prodej autorských práv na knihy o Claudine. Zde herečka dokonale ztvárnila silnou ženu, která se už nebála postavit svému manželovi. Keiru Knightley, kterou si pamatujeme z filmu Pýcha a předsudek nebo Anna Karenina, tak dokázala, že role sebevědomé ženy v dobových kostýmech jí zkrátka sedí.
Nepřesné české titulky
Světovou premiéru měl snímek už v lednu, v českých kinech se promítá od 28. února. Zhlédnout film je možné s českým dabingem nebo titulky. U nich je na místě zdůraznit, že nejsou vždy přesné a vynechávají i některé fráze, které herci říkají. V originálním znění také bijí do uší francouzská slova, která občas zazní mezi angličtinou. Při sledování snímku působí ale spíše rušivě, než aby dokreslovaly atmosféru Francie.
