Festival spisovatelů přibližuje tvorbu zahraničních autorů, kteří poukazují na společenské problémy
Téma emigrace, rasově vypjaté politiky či svobody projevu. Nejen tomu se věnuje letošní ročník Festivalu spisovatelů Praha s podtitulem A příště už oheň. Mezi autory, kteří přijali pozvání na 27. ročník, je i americký žurnalista a držitel Pulitzerovy ceny Wesley Lowery. Jeho kniha Všechny nás zabít nemohou, která vyšla roku 2016, poukazuje na policejní brutalitu jako na jedno z velkých témat americké společnosti.

Přiblížit tvorbu zahraničních spisovatelů a poukázat na současné společenské problémy si klade za cíl 27. ročník Festivalu spisovatelů Praha, který proběhne od 11. do 15. listopadu na různých místech hlavního města v čele se sídlem Senátu na Valdštejnském náměstí. Pozvaní spisovatelé návštěvníkům přináší kritické názory na společenské dění, letos jde například o téma rasismu či potlačování osobní svobody nejen v literatuře.
Podle viceprezidentky festivalu Vlasty Brtníkové (66) je literatura pro společnost nezbytným aspektem. „Knihy jsou nejdůležitějším článkem vzdělávání. Kdyby jich nebylo, mohli bychom se mezi sebou začít rovnou střílet,“ vysvětluje s trochou nadsázky Brtníková. Podle jejího názoru by populace bez čtení knih postupně ztrácela na přirozené inteligenci.
O tématu rasismu promluví na festivalu americký žurnalista a spisovatel Wesley Lowery (27), který je známý kritickým postojem vůči utlačování amerických černochů. V roce 2016 s týmem novinářů z amerického deníku The Washington Post vytvořili databázi Fatal Force, ve které zaznamenali policejní útoky a střelbu nejen na americké černochy. „Mojí motivací k vytvoření databáze byla možnost dát lidem hlas, který by jinak nebyl vyslyšen,“ řekl Lowery pro americký server Cleveland.com. Spolu s týmem za ni ve stejném roce získal Pulitzerovu cenu v kategorii Národní zpravodajství. Ve stejném roce stihl vydat i knihu Všechny nás zabít nemohou. V té řeší otázku nepřátelského odmítání černošských obyvatel.
Lowery působí v listu The Washington Post a ve svých článcích kritizuje také amerického prezidenta Donalda Trumpa, který svými výroky nařkl černochy z lenosti. Lowery Trumpa také kritizoval za imigrační dekret, který dočasně zakazoval obyvatelům z šesti převážně muslimských zemí vstup na území USA. Americký odvolací soud nakonec plánovaný dekret pozastavil.
Zdlouhavá komunikace
Dorazí také marocký spisovatel a držitel arabské Bookerovy ceny Mohammed Achaari (66). Na festivalu bude předčítat z knihy Archa a motýl, která řeší i odlišnosti kultury a náboženství. Na festivalu vystoupí i čeští autoři. Spisovatelka Magdaléna Platzová (45), která dlouhodobě žije ve francouzském městě Lyon, bude číst ze své knihy Anarchista.
Domluvit účast zahraničních autorů na festivalu je ale podle Brtníkové zdlouhavé a vyžaduje roky trpělivosti. Zároveň ale dodává, že pozoruje velký posun mezi tím, jak probíhala komunikace se spisovateli před a po sametové revoluci v Československu v roce 1989. „Literatura s sebou vždy nese politický aspekt. Aby do naší země přijel neznámý autor ze zahraničí a šířil zde své myšlenky, bylo před revolucí velmi těžké,“ tvrdí. Autorů bude na festivalu celkem jedenáct a každý z nich pochází z jiného koutu světa – od Spojených států amerických až po Rusko a Indii. Dorazí i spisovatelé ze Sýrie a Rakouska.
Sdílejte článek Další články z rubriky