Čtenářské výzvy přivádějí lidi ke knihám, které by jindy nevyhledávali
Čtenářské výzvy mohou lidi inspirovat k přečtení knih, po kterých by jinak nesáhli. Alespoň to tvrdí jejich příznivci, kteří se rozhodli takové výzvy splnit. Ty se skládají ze seznamu několika desítek bodů, jež popisují díla, která by měl člověk přečíst. Jedná se například o knihu, která má více než 400 stran, nebo knihu, která byla zfilmovaná. Takové seznamy bývají vypisovány knihovnami nebo zájmovými servery, u nás například webem databazeknih.cz, ve světě třeba popsugar.com. Většinou jsou to výzvy na jeden rok. Fanoušci je často plní, aby si rozšířili svůj přehled v literatuře, nebo jen pro svůj dobrý pocit.
Předsevzetí splnit výzvu si většinou dávají lidé, kteří běžně přečtou alespoň jednu knihu za týden. Zuzana Sochorová Vokáčová (34) si začala tituly podle těchto seznamů vybírat už minulý rok. „Víc přemýšlím o volbě knih. A přečtu si i takové, po kterých bych jinak nesáhla,“ popisuje. Loni se takto dostala například ke komiksu Anna chce skočit od Lucie Lomové. Dříve si o tomto žánru myslela, že to není hodnotná literatura. „Zjistila jsem ale, že komiks může mít i hloubku. Přečetla jsem pak při té příležitosti i jiné,“dodává Sochorová Vokáčová.
Čtenáři obvykle plní svůj úkol tak, že když přečtou knihu, snaží se ji zpětně zařadit k nějakému popisku díla na seznamu. Například po dočtení románu 1984 či 451 stupňů Fahrenheita si některý z nich mohou zapsat k bodu kniha, která má v názvu číslo. Až když ve výzvě zbudou položky, které se jim nepodařilo naplnit, začnou dle zadání vyhledávat knihy cíleně. „Myslím, že tak od září se budu poohlížet po titulech, které by mi pasovaly do zbývajících kolonek,“ říká o seznamu dvaceti knih pro tento rok Jana Pekařová (32). Aneta Krausová (18) bere výzvu v trochu jiném smyslu. „Jsem zvědavá, jestli čtu dostatečně velké množství knih různých žánrů a od různých spisovatelů, abych nemusela nic cíleně hledat, a přesto seznam naplnila,“ říká.
Někoho by svazovaly
Ne všichni čtenáři jsou však z podobných výzev nadšeni. Někteří říkají, že nepotřebují mustr k tomu, aby měli co číst. „Přijde mi to svazující, protože já čtu takovou knihu, na jakou mám zrovna náladu,“ říká Eva Ďurková (40). Další čtenáři dodávají, že už mají sami podle svých priorit vybraných dost knih, které si chtějí přečíst. „U mě ve frontě je teď asi dvacet šest děl, na která se těším, takže pro výzvy není prostor,“ tvrdí Martin Vayhel (22).
Nechuť ke splnění mohou vyvolat i body, které čtenáři vůbec nesednou. Ďurková říká, že ji některá zadání až vyděsila, například kniha, kterou měla přečíst povinně ve škole a nepřečetla, nebo klasická romance. „Vyvolává to ve mně dojem, že jde o červenou knihovnu, což je nejspíš špatně, ale nechce si mi do toho,“ říká.
Vayhel zdůrazňuje, že nemá potřebu číst pro nějakou soutěž, kterou mu zadání připomínají. Příznivci se však shodují, že ačkoli se snaží výzvy plnit svědomitě, čtou hlavně pro sebe a svůj dobrý pocit, seznamy neberou jako dogma. „Jednotlivé položky by měly být hlavně inspirací a jejich plnění zábavou,“ shrnuje Pekařová.