Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Spisovatelka Michaela Burdová: Čím jsem starší, tím jsou moje knihy temnější

Ve svých 16 letech začala spisovatelka Michaela Burdová (28) psát své první dílo. V 19 už měla vydané dvě knihy. Začátky mladých českých spisovatelů jsou ale podle ní těžké. Vydat knihu neznámému českému autorovi většina nakladatelů považuje za hazard. Přesto Burdové, autorce fantasy literatury pro mládež, vyšla v dubnu už 13. kniha, která nese název Dcera hvězd.

Jak těžké je pro české autory prosadit se na literárním trhu mezi populárními zahraničními bestsellery?
Je to hodně náročné. Čeští spisovatelé, kteří se psaním chtějí živit, musí hodně přemýšlet nad tím, co za žánr vydávat a najít si početnou cílovou skupinu. Knižní trh v Česku totiž v současnosti ovládají především právě zpopularizované světové bestsellery. Ty jsou prostě jistota, na kterou všechna nakladatelství sázejí. Podpořit neznámého českého autora je pro ně vždycky risk a je hrozná škoda, že se k tomu většina nakladatelů i knihkupců takto staví. Prorazit u nás je opravdu těžké, ale všechno jde, když člověk chce.

Vy jste toho živým důkazem, psaním se živíte. Čemu podle vás vděčíte za úspěch?
Myslím, že velké plus je to, že jsem začala s psaním jako hodně mladá. Člověk má pak více času na rozjezd kariéry. První dvě knihy jsem měla vydané už v 19. Tehdy jsem nevěřila, že by moje kniha mohla někoho zaujmout, ale přála jsem si znát nějaký odborný názor. Oslovila jsem nakladatelství Fragment, které vydává především fantasy a moje práce se jim zalíbila. Je určitě dobré si předem zjistit, jakým knihám se dané nakladatelství věnuje a na co klade důraz. Pak je důležité pořád psát a nepřestat. Snažím se, aby mi knihy vycházely v co nejmenším časovém rozestupu. Zhruba jednou za rok. Čím více knih mám, tím je samozřejmě snadnější se tím uživit. A kniha musí být hlavně vidět, aby se prodávala. Chce to neustále pracovat na propagaci a komunikovat se čtenáři a tak si je získávat. To je to nejtěžší.

Ve fantasy je tolik dobrodružství, které čtenář nezažije nikde jinde.

Neovlivňuje psaní knih v tak krátkém časovém intervalu jejich kvalitu?
Samozřejmě je pro mě vždycky na prvním místě kvalita. Každé knize věnuji tolik času, kolik je potřeba. Vždy do toho dám maximum. Zatím se mi daří psát poměrně často a rychle. Nikdy ale nevydám knihu, dokud s ní nejsem stoprocentně spokojená a jistá si tím, že s ní budou spokojení i čtenáři.

Vaše knihy čtou převážně děti či dospívající dívky. Čím se je tedy snažíte zaujmout?
Snažím se jim ukázat, že ve fantasy je tolik dobrodružství, které nezažijí nikde jinde – všechny ty bájné bytosti, magie a rozmanitost světů. Mám ráda napětí, ale i hloubku. Tohle všechno se do svých příběhů snažím dát. Píšu příběhy o síle přátelství i lásky, o odvaze a zradě i obětování. A to je to, co podle mě mladí rádi čtou.

Není takových knih spoustu?
Snažím se být co nejvíce originální. V dnešní době, kdy je trh přehlcen takovými knihami, je to hodně obtížné, ale myslím, že to pořád ještě jde. Když něco vymýšlím, vždy se snažím přemýšlet nad tím, zda to není až moc podobné něčemu, co už tady bylo. Stejně tak se snažím překvapit a zaujmout postavami, kterým se snažím dávat co možná nejlidštější vlastnosti, aby se s nimi čtenáři mohli ztotožnit. Některé jsou tedy třeba vegetariáni či sběratelé. Trvá mi dlouho, než vymyslím charaktery postav a celistvý příběh se vším všudy tak, aby mi do sebe vše zapadalo. Teprve potom začínám psát.

Každý z hrdinů má i svou temnou stránku.

V dubnu jste měla křest své 13. knihy Dcera hvězd. Prošly vaše knihy v průběhu let nějakou proměnou?
Velkou. Řekla bych, že jsou čím dál tím temnější. Jak člověk stárne, život přestává být tou pohádkou, jako tomu bylo v dětství. V nové knize Dcera hvězd už se příběh neodehrává v tom kouzelném a harmonickém světě dobra jako u mé první knihy, kterou jsem začala psát když mi bylo 16. Žijí tu temní tvorové, lesy se hemží stvůrami a démony. Každý z hrdinů má i svou temnou stránku a vlastní cíl, který ho může přivést na scestí. Čím jsem starší, tím víc se mi líbí temnější literatura. Do mé tvorby se tedy hodně promítá i to, co momentálně čtu. V současné době to jsou například horory a thrillery.

Chtěla byste v budoucnu nějaký thriller nebo horor sama napsat?
Ano, thriller je rozhodně jeden z mých cílů. Také mě napadl nový námět na hororovou fantasy, dokonce už jsem napsala i první kapitolu. Fantasy ale bude vždycky žánr mého srdce, u kterého chci zůstat. Nyní se tedy soustředím hlavně na 2. díl Dcery hvězd, to je moje priorita.


Eliška Neradová
Eliška Neradová
Jsem studentkou druhého ročníku na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Studuji zaměření Autorská žurnalistika. V Generaci20 jsem už druhý semestr a občas mě to i baví. Kromě psaní moc ráda čtu a jím.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.