Česká krajinomalba může být odrazem národní hrdosti
Na malířském plátně lze zachytit mnoho skutečností. Jde ale malbou navodit člověku národní hrdost, uvědomění si svého domova nebo lásku k rodné zemi? Mnozí si myslí, že je to možné, a to i u mladších generací. Prostor pro tyto úvahy poskytla Pražská výstava Má vlast, která vznikla jako pocta české krajinomalbě.
Výstavu Má vlast mohou lidé navštívit v Jízdárně Pražského hradu. Zdroj: Simona Samková
Krajinomalba může být pro mladé lidi stále atraktivní. Ukazuje to pražská výstava Má vlast, která vyzdvihuje české krajinářské unikáty od 18. do 21. století. Cílem vystavených děl je posílit v lidech určité národní uvědomění či souznění se svou rodnou zemí. Při pohledu na českou přírodu mnozí lidé zmínili, že v nich krajinomalba vyvolává pocit domova. „Výstava ve mně vzbuzuje určité vlastenectví, jelikož mám českou krajinu poměrně zcestovalou, takže zde rozeznávám známé motivy,“ soudí návštěvník výstavy Jan Kodet (25).
Česká krajina přinášela vždy malířům celou řadu námětů. Od romantických pohledů na údolí zalitá sluncem, až po abstraktní provedení moderního umění. Každý obraz se dá vyjádřit zcela individuálním způsobem a přesto dokáže v návštěvníkovi vyvolat pocit klidu. „Tvorbu českých krajinářů lze dle mého názoru vnímat jako určitou formu národní hrdosti. Vztah k místu, vztah k české krajině, a z toho plyne následně touha zachycení skutečnosti,“ myslí si profesorka dějin umění Světlana Dohnalová.
V mnoha případech však také návštěvníci vnímají výjevy bez hlubšího významu. Stěžejní je pro ně zachycení určité skutečnosti nebo vyjádření vnitřních pocitů autora. „Beru to jako neskutečnou krásu a vyjádření toho, co lidé kolem sebe vidí. Vlastenectví v tom ale nevidím,“ říká návštěvnice Anna Růžičková (22).
Studenty umění zajímá
Na výstavě převažují návštěvníci spíše středního věku. To ovšem nijak nesnižuje zájem studentů o umění. „Mladé lidi bych v oblasti umění určitě nepodceňovala. Naopak. Jsem přesvědčená o tom, že dnešní studenti mají o umění mnohem větší zájem a znalosti než předchozí generace,“ míní Dohnalová a zároveň dodává, že co se týká atraktivnosti krajinomalby, záleží hodně na vzdělání v oblasti dějin umění.
U mladších ročníků převládá zájem o moderní umění, především druhé poloviny dvacátého století. Potvrzují to jak profesoři humanitních oborů, tak vysoká návštěvnost na výstavách současných umělců. Přesto se mnozí na výstavu vydali kvůli svým oblíbeným autorům. Nejvíce oceňovanými umělci v oblasti krajinomalby zde byli například Mikoláš Aleš, Antonín Slavíček nebo Josef Mánes. „Sám jsem umělec a krajinomalbě se věnuji, i když v hodně moderní podobě. Česká krajina a její autoři mají své typické rysy a je rozeznatelná od těch ostatních,“ dodává lucemburský malíř Paul Ewert, který výstavu také navštívil. Obrazy jsou k vidění v Jízdárně Pražského hradu do prvního listopadu.
