Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Amatérská divadla vyměnila jeviště za internet. Čtou povídky a nahrávají podcasty

Někteří čekají na rozvolnění jako na Godota, jiní vymýšlí nové projekty. Amatérské divadelní soubory si přes komplikace způsobené koronavirovou pandemií našly způsob, jakým si svůj koníček udržet. Připravují například herecky ztvárněné povídky jako podcast a on-line představení.

Lektorka Divadelního ateliéru Ulita Zuzana Horáková je s činností svého souboru spokojená. I když divadla nehrají, společně se studenty našli způsob, jakým se herecky dál vyvíjet. Rozhodli se pozastavit zkoušení katalánské hry Vypadáme jako blbci a v lednu roku 2021 nastartovali projekt přizpůsobený internetovému prostředí s názvem ¡au!drama. Jedná se o ztvárnění autorských povídek členů souboru formou podcastu. „Překvapilo mě, kolik studentů má v šuplíku připravené velmi kvalitní texty. Zaměřujeme se na povídky, co napsali, které si při on-line setkáních navzájem čteme, dáváme si zpětnou vazbu a připravujeme je pro nahrávání podcastů,“ říká lektorka herectví Domu dětí a mládeže na Praze 3.

Žáci se učí i za mikrofonem

Do audio projektu se zapojilo šestnáct zájemců. „I přesto, že divadlo se bez diváků vlastně dělat nedá, snažili jsme se najít formát, který studentům navzdory okolnostem umožní volnočasové vzdělávání a seberealizaci. Ale vzájemný kontakt všem chybí,“ popisuje situaci Horáková. Ke klasickým inscenacím má sice audio projekt daleko, členové souboru na něm ale vidí i pozitiva. „Říkáme si, že herectví za mikrofonem je taky herectví, zároveň se žáci mnoho naučí o režii nebo dramaturgii. Poptávka po zajímavém poslechu je pak jistá,“ dodává Horáková.

Ke studentům se připojují také dospělí, ti ovšem nejdou cestou autorských textů, ale zpracovávají mytické a pohádkové příběhy. Koncem února plánuje Studentský soubor DDM Prahy 3 spustit své kanály na Spotify a YouTube, kam bude povídky pravidelně zveřejňovat.

Fungují stejně, jen on-line

Některé soubory se snaží fungovat i bez větších změn a zůstávají tak u klasického divadelního zkoušení, i když jen přes webkameru. Příkladem je divadelní soubor OLDstars, který se schází virtuálně každý týden. Používají k tomu stránku Wonder.me. „V lednu roku 2021 jsme hráli jednu on-line inscenaci. Nebyl to přímo záznam divadla, ale spíše krátké hororové skeče s názvem Horory našich všedních dní, které jsme upravili pro internetové prostředí,“ říká herečka Ilona Smolová (18).

Videohovory využívá pro své zkoušení i studentský soubor Za Oponou z divadla Radar, které je pod správou Domu dětí a mládeže Prahy 7. Za normálních okolností by hráli minimálně jednou do měsíce. „Teď se ale nemůžeme vidět naživo, takže zkoušíme alespoň on-line přes Zoom. Částečně připravujeme novou inscenaci. Zároveň si můžeme o čemkoliv popovídat a virtuálně posedět,“ říká herec Michael Simandl (23).

Soubor Za Oponou stihl díky zářijovému rozvolnění odehrát premiéru inscenace Probuzení jara a začátkem školního roku začal pracovat na nové hře. „Zatím jsme ve fázi, že nemusíme na jeviště, takže čtenou zkoušku a rozbory postav zvládáme virtuálně,“ dodává Simandl. Nezaháleli ani s aktivitami na internetu. V prosinci se jim podařilo připravit vánoční projekt, který uveřejnili na svém YouTube kanálu.

Soubory mají finanční problémy

Na rozdíl od souboru Za Oponou, který financuje DDM Prahy 7, má pražské herecké uskupení OLDstars kvůli pandemii i finanční problémy. Aby mohlo vůbec fungovat, pronajímají si herci dva byty v pražských Vršovicích a využívají je jako bytové divadlo. Protože ale nemohou veřejně vystupovat a chybí jim výdělek ze vstupného, nemají jiný zdroj na zaplacení nájmu. Prostory si nakonec soubor udržel i díky dobročinné sbírce na portálu Donio.cz. „Bez výdělků ze vstupenek a výjezdů do jiných divadel se snadno dostáváme do problémů, které mohou ohrozit naši existenci. Nevíme, jak dlouho budeme schopni hradit náklady energií a nájmu v našem bytovém divadle H2/O, stejně jako ve sklepním divadelním prostoru HarOLD,“ komentuje spolek OLDstars svou současnou situaci, kdy je změna k lepšímu stále v nedohlednu.


Justýna Pískačová
Justýna Pískačová
Jsem studentkou třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Kromě psaní také ráda čtu, jsem nekompromisní hudební posluchač, pražský tulák a milovník dobré společnosti.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.