Akta Pentagon: film Stevena Spilberga o válce ve Vietnamu překvapí svou aktuálností
Akta Pentagon ukazují, co všechno jsou novináři ochotni obětovat pro to, aby veřejnost mohli informovat o lžích jejich vlády. Steven Spielberg filmově ztvárnil kauzu Pentagon Papers, jeden z největších politických skandálů USA, kdy vláda v mnoha ohledech lhala veřejnosti o okolnostech války ve Vietnamu. Pentagon Papers, tajný vládní dokument, který odhalil pravdu o tomto konfliktu, vynesl až vojenský analytik Daniel Ellsberg a předal je novinám.
Film okamžitě vtahuje diváka akční bojovou scénou ve Vietnamu. Režisér ale musí dostat diváka do tématu a představit mu klíčové postavy, takže zpočátku jsou všichni až příliš „upovídaní“. Poté se ale rozehrává napínavá hra mezi novináři a Bílým domem, které vévodí špičkoví herci Meryl Streepová jako majitelka novin Washington Post a Tom Hanks jako jejich šéfredaktor. Tito klíčoví hráči pod vedením Spielberga dokáží udržet diváka v napětí i přes to, že výsledek snímku je už daný historií.
Nadčasový orchestr
Akta Pentagon není film pro nejširší obecenstvo. Zejména proto, že bez alespoň základní znalosti moderní americké historie bude divák ochuzen o některé nutné souvislosti. Samotnou válku ve Vietnamu, roli amerických prezidentů ani význam Washington Post divákovi nikdo nevysvětlí, takže se lze v amerických reáliích snadno ztratit. Stále se však jedná o výborný, i když spíše menší Spielbergův projekt.
Svým pohledem na média coby hlídače mocných má film zároveň obrovský přesah i do současnosti. Sám Spielberg přiznal, že Akta Pentagon natočil zrovna nyní kvůli prezidentování Donalda Trumpa, který média pravidelně osočuje ze lží a pravdu běžně označuje za fake news. Takové pohrdání žurnalistikou je problém nejen v USA, čímž je tento film důležitý i ve světovém měřítku.
Sázka na jistotu
Tom Hanks i Meryl Streepová, které si Spielberg vybral pro hlavní role, ztvárnili své postavy bezchybně. Hanks v roli ostříleného novináře Bena Bradleeho připraveného postavit se elitám působí přesně tak, jak má. Jako silný vůdčí charakter, který trval na tom, že Washington Post musí o Pentagon Papers psát a který šéfoval redakci. Vedle něj nechává Streepová uvěřitelně a bez přehrávání prožít Katherine Grahamovou její osobní konflikt i přerod. Spielbergův dvorní kameraman Janusz Kaminsky, si občas neodpustí netypický záběr z nadhledu či podhledu. Některé scény jsou točeny ze stativu, jiné naopak z ruky, například když kamera sleduje dramatický shon v redakci. I vizuální stránka filmu tak zůstává celou dobu zajímavá a rozmanitá.
Z hlediska historické věrnosti nejde snímku snad nic vytknout. Spielberg do příběhu navíc zapracoval skrze Streepovou málo známý příběh Katharine Grahamové, nejisté a úzkostlivé majitelky Washington Post, která na svou pozici ženy obklopené průbojnými muži nebyla z připravená, ale nakonec se dokázala prosadit. Dílo tím vedle neosobní obrany demokratických ideálů dostává i silnou individuální lidskou rovinu.
