„Pro lidi jsme podřadní,“ tvrdí artista a drezér z cirkusu Humberto
Jak se vaše rodina dostala ke spravování cirkusu Humberto?
Při znárodňování byly cirkusy odebrány soukromým majitelům. Mému dědečkovi, který jezdil i pár let pod Humbertem, jeho vlastní cirkus vzali. Když pak byl po pádu režimu Humberto dán do aukce, řekl si, že je škoda, aby takové jméno bylo zapomenuto. Takže cirkus jako rodina Navrátilova spravujeme od roku 1993.
Zvýšila se od té doby návštěvnost nebo naopak lidé na cirkus zanevřeli?
Kolem roku 1998 byla velká krize a návštěvnost byla slabá. Ale od roku 2000 pořád stoupá. Letos je nejlepší sezona za posledních jedenáct let. Do hlediště se vejde okolo jedenácti set lidí a představení jsou často zaplněny více než z poloviny.
Čím myslíte, že to je?
Spousta lidí nám říká, že si do cirkusu chodí odpočinout. Že mají plné kecky moderní doby a tady jsou spokojení. Jsem překvapený, že chodí hodně mladí lidé. Ale je to také tím programem, který máme. Obměňujeme ho co tři toky. Letos jsme například přivezli z Německa tři slony, to je obrovský tahák.
Podle čeho program obměňujete?
Musíme hlavně střídat ta artistická čísla. Hledáme je v Rusku, protože tam má artistika tradici. Celkově angažujeme zaměstnance hlavně ze zahraničí, aby přinesli do naší republiky něco nového.
Jaká země vám po cirkusové stránce nejvíce učarovala?
Největší fanatici do cirkusu jsou Francouzi. Jsou tam stany pro dva tisíce lidí a většinou jsou zaplněné. Vánoční představení, které trvají tři týdny, jsou úplně nabité. Francouzi mají úžasné publikum a nasadili lat´ku hodně vysoko. Tam to mám nejraději.
Nepřemýšleli jste někdy, že byste v zahraničí zůstali?
Mně se líbí všude, ale doma je doma. Já se vždycky rád vracím. Nikdy jsem ani nepřemýšlel o tom, že bych zůstal někde jinde.
Je velký rozdíl mezi českými a zahraničnímu cirkusy?
Programově bych tam žádný rozdíl neviděl. V Německu mají dvě stovky registrovaných cirkusů. Dejme tomu, že deset je opravu na úrovni, z těch nebudete odcházet zklamaní, ale zbytek, to už mi kolikrát připadá, že si dělají z lidí blázny. Ale mají určitě finanční výhody.
A jaké?
Patří pod kulturu. My jsme byli vyškrtnuti a spadáme pod zemědělství. Nejsme dotovaní, neviděli jsme ani korunu. V Evropě mají vyhrazených třeba šest cirkusů, které mají úlevy. Například neplatí mýta a silniční daně. Tam bych viděl ten největší rozdíl. Nehážou lidem od cirkusu klacky pod nohy a podporují je. V naší republice jsme odkázáni jen na návštěvnost publika. Od toho se to všechno odvíjí.
Stačí peníze ze vstupenek na chod a provoz?
Když máme plný stan, tak je to výborný. Zaplatí se režie a nějaká kačka z toho zbyde. Pokud nám ale nevyjde pět měst, tak jsme v hlubokém mínusu. V zahraničí je právě takový systém, že když začne sezóna, tak cirkusy dostanou v přepočtu přes milion a čtvrt dotaci. My nedostaneme ani halíř. Děláme veterinární zkoušky, bereme odběry krve, to je padesát tisíc. Pak musíme natankovat auta, to máme dalších čtyřicet. Potom pronájem prostoru, kde se bude cirkus stavět, to taky něco stojí. A nejhorší jsou silniční daně za půl milionu. Denně vyjde cirkus na pětadvacet tisíc korun.
Medvědi jsou jedním z největších lákadel cirkusu. Foto: Aneta Poláková
Kdybyste na tom tratili, tak to ale asi neděláte, ne?
Tak nezbohatneme. Pokryje to tu režii a někdy máme něco bokem. Tady jde hlavně o to, že nás to baví a dělaly to generace před námi, takže to nechceme zahodit.
Proč myslíte, že lidé u nás vnímají cirkus oproti jiným zemím tak podřadně?
Je to mentalitou národa. Pro lidi jsme podřadní, berou nás jako komedianty. Ve světě jsou artisté vážení jako nejslavnější zpěváci. Zvou si je do pořadů, kde vystupují. Ale zažil jsem i to, že lidé na cirkusáky nadávali, a když pak přišli na program, tak změnili názor. Poznali, že jsme normální lidi. A my si naopak často bereme něco z jejich připomínek.
Změnili jste například něco podle kritiky lidí?
Klauna, protože musíte mít takového, aby bavil děti i dospělé. Je potřeba, aby to odsýpalo. A pokud takový není, zabije celý program. Úplně ho zlikviduje. Stojí na něm půlka představení.
Co vás na téhle práci nejvíc naplňuje?
Nejkrásnější na tom je ta svoboda a cestování. Cirkus je romantika. Ráno se probudíte, otevřete přívěs a máte kolem sebe všechna ta zvířata. Pak samozřejmě vůně pilin a potlesk publika. Je to droga, bez které nemůžete být.