Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

V laponských barech dáte za pivo i 175 korun

Při pohledu na mapu Finska si lidem, kteří v zemi nikdy nebyli, nejspíš vybaví mráz, finská vodka nebo sauna. Česká turistka, která navštívila severní provincii Laponsko, si pravděpodobně vzpomene na rodinné obchůdky a sobí maso. Naopak mladé dobrovolné pracovnici, jež žije ve městě Rovaniemi, pak přijdou na mysli hlavně vysoké ceny potravin.

Za severskou kulturou nebo za krajinou plnou lesů a jezer jezdí do Finska Češi nejčastěji. Šárka Urešová (20) žije pět měsíců v Rovaniemi, obchodním a administrativním centru Laponska. Do města s šedesáti tisíci obyvateli přijela pracovat jako dobrovolnice.  „Původně jsem plánovala jet do Helsinek, práci jsem ale nakonec sehnala v Rovaniemi, takže jsem si nemohla vybírat,“ říká Urešová. Stará se o děti v Youth housu, který slouží jako domov pro mládež, a pomáhá s výukou angličtiny. Stálý plat nepobírá, ale Evropská komise ji zajišt´uje ubytování a hradí náklady na dopravu.

Navíc dostává měsíčně 180 euro na stravování. To je v přepočtu okolo 4 500 korun. „Jídlo je tu poměrně drahé. Potřebovala bych tak o sto euro víc, abych si mohla dovolit normálně vařit,“ komentuje kapesné Urešová. V porovnání s Českem jsou zejména ceny potravin mnohem vyšší. Kvůli nízkému rozpočtu Urešová nejčastěji nakupuje těstoviny, jejichž cena se pohybuje od 50 centů a pak také  brambory. Kilové balení ji vyjde na jedno euro, zatím co v České republice by za něj dala okolo patnácti korun. Za chléb si v této severské zemi zaplatí dvě eura.

Laponsko

Denisa Vrňatová s přáteli během zastávky v Rovaniemi. Foto: archiv Denisy Vrňatové

Turistickou tvář Laponska poznala studentka Denisa Vrňatová (21). Na výlet se vydala společně s přáteli ze švédského města Växjö. Cílem výpravy byla vesnice Saariselka za polárním kruhem. Cestovní kanceláři zaplatili 350 euro na osobu. V této částce, která by v korunách činila 8 700, byla započítána cesta autobusem, poplatek za trajekt a ubytování. Jednodenní zastávka v Rovaniemi obsahovala prohlídku města, ale také nákup zásob. „Průvodce nám řekl, at´ si nakoupíme hodně jídla, protože za polárním kruhem jsou obchody dražší a zdaleka ne tak vybavené,“ vzpomíná Vrňatová.

Saariselka leží 250 kilometrů severně od Rovaniemi. Ve vesnici s třemi sty padesáti stálými obyvateli jsou tři obchody s potravinami. Vlastní je soukromníci, kteří stanovují výši cen. „Vše je samozřejmě drahé, protože majitelé se jednou za čas musí vydat na několikahodinovou cestu do Rovaniemi, aby nakoupili zboží,“ uvažuje Vrňatová.

Do restaurace na soba a pivo

Stejné je to i s restauracemi. Za polárním kruhem ceny rostou. Na jídelních lístcích dominuje sobí maso upravené na mnoho způsobů. „Je to jejich typické jídlo, jedí ho jako Češi kuřata,“ přirovnává Vrňatová. Za menu složené z restovaného sobího masa, bramborové kaše a piva zaplatila Vrňatová 22, 50 euro. Za večeři tedy v korunách dala 560. Přes to se sobí maso v Laponsku řadí mezi nejlevnější. Její útrata byla vysoká kvůli nákladům, které jsou spojené se složitým zásobováním. Ceny za polárním kruhem jsou proto ještě vyšší než ve zbytku Finska.

To alkohol je poměrně drahý všude. V obchodě se cena piva pohybuje okolo 4 eur, v baru za něj dáte ještě mnohem více. Cena se může vyšplhat až k sedmi eurům. V klasickém supermarketu například vodku nenajdete. Tvrdý alkohol je totiž možné koupit pouze ve specializovaných obchodech, barech a restauračních zařízeních.

Na kole i ve sněhu

Vyšší ceny se projevují také v cestování po městě. Urešová využívá v Rovaniemi městskou hromadnou dopravu. Náklady na ní má hrazeny, kdyby si ale musela jízdné platit, jeden lístek by jí vyšel na 2,70 eura. To je 67 korun, tedy téměř dvakrát tolik než v České republice. Za měsíční plnocenné jízdné by zaplatila čtyřicet pět euro, což je v korunách 1 125. Mnoho Laponců volí levnější variantu. „Spousta lidí zde jezdí na kolech a to i na sněhu. V zimě tu mnozí využívají jako dopravní prostředek běžky,“ popisuje Urešová.

K cenám jsou ale úměrně vyšší také platy Finů. „Moji spolupracovníci z Youth housu berou zhruba dva a půl tisíce euro,“ uvádí jako příklad Urešová. V přepočtu na koruny je to okolo 62 tisíc. A dodává, že většina zaměstnanců domova mládeže nemá vysokou školu. Vystudovali pouze střední odbornou školu se změřením na výchovu dětí. V Laponsku sice tedy je draho, ale pokud je člověk zaměstnán a nemusí se jednat jen o manažerské funkce, zvládne jeho plat ve většině případů všechny výdaje hravě pokrýt.


Sylvie Zapletalová
Sylvie Zapletalová
Na web Generace 20 přispívám třetí semestr. Psala jsem do ekonomické a kulturní rubriky a momentálně píšu lifestylová témata, která mě baví nejvíc. Jednou bych totiž ráda pracovala v lifestylovém magazínu.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.