Studenti nechají spropitné hlavně za příjemnou obsluhu
Spropitné často činí větší část z platu číšníků a barmanů. K takzvanému základu očekávají ještě peníze, kterými budou oceněni, pokud odvedou dobrý servis. I přes to, že hosté z řad studentů příliš peněz nemají, tak se snaží obsluhu vždy odměnit. „Dávám deset, až dvacet procent z útraty a většinou vždy, i když jídlo nebylo úplně skvělé, protože za to nemůže obsluha,“ říká Klára Kafková studentka České zemědělské univerzity. Zároveň ale dodává, že číšník musí být příjemný a ochotný.
Podobný názor má i Jan Čapek z Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. „Snažím se dávat vždy zhruba deset procent. U obsluhy ocením hlavně když s ní můžu prohodit pár slov,“ uvádí student. Někteří studenti tedy boří mýtus, že nedávají spropitné, protože nemají peníze. Naopak vědí, že obsluha je placená hlavně z těchto peněz, a proto obvykle alespoň pár korun k účtu přihodí.
Mladí zákazníci lépe komunikují
„Když do restaurace evidentně přišli studenti, tak to bylo kolikrát lepší, než kdokoliv jiný. Rozhodně s nimi byla dobrá a uvolněná komunikace,“ popisuje zkušenost číšník Michael Kraus z restaurace Potrefená husa. Samozřejmě ale záleží na každém člověku zvlášt´ a všichni jeho služby neoceňují. „Někteří lidé tu pijí jednu sklenku vody hodinu, to pak s nějakou korunou navíc nepočítám,“ říká číšník.
Jediné situace, kdy studenti spropitné nedají nebo jen zaokrouhlí cenu na desítky, je při špatné obsluze. „Přežiju průměrné jídlo, ale do restaurace jdu jednou za čas. Servis neocením, pokud se obsluha tváří jako když jí obtěžuju, že jsem přišel zrovna do téhle restaurace,“ uvádí Jan Dlouhý z ČVUT. Na tom se shodují i ostatní dotázaní. „Kolik si vyděláte záleží jak na typu hostů, tak i na vašem přístupu,“ potvrzuje ze svých zkušeností Kraus.
