Sázkařům nevadí tipovat výhru soupeře
Při sportovním sázení někdy lidé přemýšlí jenom nad tím, jak utkání dopadne. Vůbec pak nevěnují pozornost tomu, že nějakému týmu nebo sportovci fandí. Pokud dokážou realisticky odhadnout možnosti svého oblíbence, klidně si vsadí na jeho prohru.
Skladník Matěj Němec sází už šest let a měsíčně si průměrně přijde na tři tisíce korun. Soustředí se hlavně na hokej. „Českou extraligu sleduju opravdu podrobně, takže se mi docela daří vyhrávat, troufnu si vsadit až kolem 500 korun na zápas,“ vysvětluje Němec. Sází vždycky na vítěze a nepřijde mu divné, že v podstatě není loajální k týmu Plzně, kterému fandí. „Takhle se na situaci nedívám,“ dodává s tím, že ho vlastně nikdy nenapadlo nad tím přemýšlet.
Věří oblíbenému týmu
Tipovat, kdo vyhraje, a někomu fandit vnímají oslovení lidé jako rozdílné věci. „Jsem věrným fanouškem fotbalové Sparty, ale sázím na různé věci a různé týmy. Nepřijde mi to nijak divné,“ tvrdí prodavač Karel Veselý. Naproti tomu student Petr Bečvář sází pořád dokola jenom na tým, kterému fandí. „Občas vyhrát musí, takže sázím tak šikovně, aby se mi prohrané peníze vždycky jednou za čas vrátily,“ popisuje svoji taktiku.
Veselý i Bečvář sází kolem 200 korun na zápas. První jmenovaný se snaží především sledovat na webových stránkách sázkových kanceláří lidi, kteří často vyhrávají. Tipuje stejně jako oni, což se mu většinou vyplácí.
Pokud chce člověk co nejvíc zvýšit pravděpodobnost na výhru, musí daný sport pečlivě sledovat a zajímat se o hodně věcí. Je potřeba sledovat například statistiky z dřívějších dob, vědět, který hráč je zraněný, jaká je soupiska, a podobně.
