Recyklace vinylových desek a autoplachet přináší designovým firmám zajímavé výdělky
V současné době lidé čím dál více touží po originalitě a individuálnímu přístupu při výrobě zboží. Proto je na vzestupu staronový koncept s názvem upcycling. Jedná se o recyklaci zboží, které již dosloužilo a nejspíše by skončilo na skládce, kdyby ho někdo nenašel, nekoupil a nedal mu druhou šanci. A tak kreativní jedinci tvoří doplňky z pneumatik, vinných láhví, anebo zdánlivě obyčejných polyesterových reklamních bannerů. „Pořizovací cena materiálů je hodně individuální, některé máme zdarma, některé zase za odvoz, ale něco musíme i vykoupit,“ upřesňuje Jakub Mastík, obchodní ředitel značky Respiro, která se na upcycling přímo specializuje.
Herec Ivo Jurečka, který tvoří pod značkou I1co se před necelým rokem podíval na staré vinylové desky jako na pracovní materiál. Začal z nich vyřezávat nástěnné hodiny, siluety a portréty známých osobností či tvořit náročnější doplňky hned z několika desek. Volbu vinylu vysvětluje následně: „Gramodeska má své archetypální kouzlo. Dnes už si je ale jen málokdo pouští doma. Právě tím se dostávají mnohokrát až na hranici odpadu.“ Cena vinylových desek se odvíjí od interpreta a jejich technického stavu. Novější se dají v bazaru sehnat jen za několik set korun, ale třeba i za pouhých 30 korun, pokud se jedná o klasickou hudbu či již nepopulární zpěváky.
Po zásahu na staré desce vzniká nový umělecký a designový produkt. „Cena za nový výrobek se pohybuje v rozmezí 700 a 1 200 korun. Částka se odvíjí od techniky, náročnosti zpracování a typu samotné desky,“ upřesňuje Jurečka. Vinylové desky se díky svému tvaru často objevují jako dekorace zdí různých interiérů. Ale představit si tašku z bannerů či hasičské hadice, už není tak úplně snadné. „Při výrobě nejčastěji používáme vinné lahve, autoplachty, bannery, desky plošných spojů,“ uvádí Mastík. A pouze u těchto materiálů se podle jeho slov společnost zastavit nehodlá.
Autovrakoviště jako zdroj
Jenže kde se taková deska plošných spojů či autoplachta dají sehnat. Každý člověk, který se upcyclingu věnuje, má svoje zdroje. Mastík jako příklad uvádí autovrakoviště a cykloservisy. „Ale samozřejmě sháníme také přes naše kamarády a lidi kolem, kteří nám v naší filosofii a činnosti pomáhají,“ dodává. Jurečka, který tvoří hlavně z vinylu, zmiňuje bleší trhy a antikvariáty. Je ochotný pro desky i cestovat: „Ty lepší mám třeba z Berlína nebo z Turku ve Finsku.“
Již použitá automobilová plachta může v bazaru stát od dvou do pěti tisíc korun. Následně se z toho ale dají vyrobit například čtyři tašky průměrné velikosti a každá bude stát jako jedna levnější plachta. Cena recyklovaného zboží má ale také více parametrů. „Já do toho počítám částku za práci na hodinu, materiál a režijní náklady. Nejvíce záleží na tom, jak komplikovaný je námět,“ vysvětluje Jurečka, který pracuje s vinylem.
I když je samozřejmé, že každý podnikatelský subjekt má zájem i na tom vytvářet zisk, motivace lidi, kteří pracuji na vlně upcyclingu, nemusí být čistě ekonomického rázu. „Záleží nám na životním prostředí a pomoci v oblasti neziskového sektoru,“ vysvětluje Mastík. Herec Jurečka přiznává, že ho vinylové kreace živí jen z poloviny. „Druhou polovinu příjmu si vydělávám v divadle, ale je možné, že mě jednou vinyly budou i živit.“
