Pátrání po předcích může vyjít i na desítky tisíc korun
Pátrání po předcích může připomínat detektivku. Rozdíl je však v tom, že se nepátrá po stopách zločince, ale příbuzenstva. Nejde ale o snadnou či rychle hotovu práci. I přes to stojí pohled na rodinou linii mnoha lidem za námahu.
Internet k hledání nestačí
Ačkoli se lidstvo nachází ve věku internetu, ve kterém je soukromí stále vzácnějším, tak se většina předků nedá vypátrat zmáčknutím několika tlačítek klávesnice. Zájemce o historii rodiny musí vyrazit do archivů a matrik. „Základ rodopisu zpracujete asi za tři až čtyři měsíce,“ vysvětluje genealožka Helena Voldánová. To znamená, že se pátrá po přímé rodové linii – rodiče a děti.
Jestliže je někdo zvědavý z koho vzešel, ale nemá dostatek elánu nebo času se do pátrání po předcích pustit, může využít služeb odborníků. „Cena jednoho zpracování rodokmenu přímé linie stojí okolo patnácti až dvaceti tisíc korun,“ říká Voldánová. Záleží však i na náročnosti a rozsahu podkladů pro sestavení.
Jelikož se někdy stává, že se příbuzenstvo stěhovalo, tak doprava nutná k pátrání zvyšuje náklady. Stejně tak i poplatky za využití odborných služeb. Za rešerši tak může zájemce zaplatit okolo 450 korun za hodinu práce, za opis archiválií v matrikách či archivech okolo 50 korun.
Modrá krev nabízí delší cestu
Bez odborné pomoci se rozhodl hledat své předky Jiří Podroužek (52). „Rodokmenu se věnuji jako koníčku od ledna 2013. Do června bych rád navštívil státní archiv,“ přibližuje své plány. Ač zatím informace zjišt´oval jen z rodných listů, dostal se po matčině větvi až do 18. století.
Protože většina lidí pochází ze selských rodů, tak často stopování předků končí v 17. století. To díky tomu, že předtím neexistovaly řádné záznamy. Až Josef II. zavedl jednotné fungování matrik. Když bude mít člověk štěstí, a jeho předci budou pocházet z bohatého měšt´anského nebo dokonce ze šlechtického rodu, může se v pátrání dostat hlouběji, protože si tyto rody již tenkrát vedly rodokmeny.
Podobně daleko jako Podroužek se ve svém pátrání dostal i Jan Čech (22). Ten sestavuje historii své rodiny už od svých deseti let, kdy se ptal svých příbuzných a všechny informace si pečlivě zapisoval. „Nyní náš rodokmen stagnuje co se týče růstu do hloubky, ale díky ostatním příbuzným ho teď hlavně rozšiřuji,“ říká Čech.
Náhodná setkání kmenového druhu
Na rozdíl od Podroužka se však nechce v blízké době dostat dál do rodinné minulosti. „Mám v plánu spíš zkvalitnit údaje o již známých předcích,“ objasňuje Čech. Jelikož jeho pomyslný příbuzenský strom má větve velmi doširoka, rozhodl se převést na internet všechny své dosud získané informace.
Díky digitalizaci rodokmenu na stránce myheritage.cz Čechovi s rozšiřováním obsahu pomáhají i příbuzní. Jako hlavní výhodu této stránky vidí možnost narazit na příbuzenskou větev, o které dříve netušil. „Když si někdo jiný vede rodokmen a systém pozná souvislosti mezi mým a tím jeho, nabídne porovnat ‚podezřelé′ vazby a rodokmeny tak lze propojit a rozšířit,“ raduje se.
Tvorba vlastního rodokmenu zaznamenala v posledních letech boom. Podle genealožky Heleny Voldánové je to i díky pořadu České televize Tajemství rodu, který pátrání po předcích pomohl propagovat. „Obrací se na mě desítky zájemců,“ prozrazuje Voldánová. V roce 2007 začala digitalizace českých matrik. Ta by do budoucna měla zjednodušit a zlevnit hledání příbuzenstva a uchovat archiválie pro další generace.
