Na důchod si budeme muset šetřit sami, uvědomují si studenti
Důchodová reforma, která odstartuje v lednu příštího roku, změní celý důchodový systém i podmínky penzijního připojištění. Cílem reformy je především vychovat lidi k větší nezávislosti na státu. „Rozhodnutí spořit si na důchod jsem poměrně dlouho oddalovala. Nicméně se zdá, že stát již nebude schopen se o své občany postarat, a proto musíme převzít zodpovědnost do vlastních rukou,“ prozrazuje své obavy pětadvacetiletá studentka Veronika Hradská.
Tuto obavu má většina dnešních mladých lidí. Populace stárne a stát nemá na důchody peníze. Věk odchodu do důchodu se proto bude zvyšovat a výše vypláceného státního důchodu naopak snižovat. Soukromé finance a úspory tak budou ve stáří tím nejdůležitějším. „Idea šetřit si část peněz soukromě u nějaké nestátní společnosti mi přijde efektivnější, než peníze dávat rovnou státu. Pokud k tomu důchodová reforma skutečně lidi povede, pak je dobrá,“ myslí si dvaadvacetiletý student Petr Nový. Dobře si totiž spočítal, že za svůj život státu zaplatí na sociálním pojištění dohromady mnohem více, než nakonec ve stáří dostane.
To, že na stát nelze spoléhat, si uvědomují všichni námi dotázaní studenti, i když si většina z nich na důchod zatím nespoří. „Prozatím nechci odkládat peníze na důchod, nevidím v tom smysl. Nehledě na to, že politická situace v Česku není stabilní a s důchodovou reformou to může být během pár let zase úplně jinak,“ objasňuje své stanovisko dvacetiletá studentka Daniela Kitnerová. Naráží tím na fakt, že pokud se vlády ujme například ČSSD, celou reformu možná zruší nebo značně upraví.
Příliš vzdálená budoucnost
Studenti si důležitost včasného spoření na důchod uvědomují, nemají ale ještě stálé zaměstnání a příjem, a pokud si nějaké peníze brigádně vydělávají, na důchod je často nechtějí použít. Důchodový věk je pro dvacetiletého člověka jednoduše příliš vzdálený a nepředstavitelný. Šetřit si jen několik stovek měsíčně navíc některým studentům připadá nesmyslné.
To svými slovy potvrzuje jak Kitnerová, tak i dvacetiletá studentka Veronika Holá, která si nemyslí, že by spoření malých částek mělo pro ni v tuto chvíli význam. „Kdybych oželela z mé výplaty například 500 Kč měsíčně, za jeden rok našetřím 6 000 Kč, což mi nepřijde tak horentní částka. Proto jsem toto rozhodnutí odložila na dobu, až dostuduju,“ vysvětluje svůj postoj Holá.
Když se ale vezmou v úvahu úroky a státní příspěvky, nejvíce se vyplatí šetřit právě dlouhodobě, i když třeba menší částky. Podle nových pravidel stát ale bude přispívat pouze tomu, kdo si měsíčně ukládá alespoň 300 Kč. Do konce listopadu 2012 lze navíc naposledy vstoupit do starého systému spoření, který je v některých ohledech výhodnější. Svým klientům totiž garantuje nezáporné zhodnocení jejich úspor, nabízí možnost vybrat si po 15 letech spoření až polovinu svých peněz a v 60 letech celou naspořenou sumu.
Teprve čas ukáže
Vstoupit do starého systému se na poslední chvíli rozhodla i Hradská. „Měsíčně si spořím 300 korun, ačkoli si nejsem jistá, zda to bude po dobu studií udržitelné,“ říká. Zatím ale netuší, zda tento krok byl opravdu tím nejlepším. Uvažuje, zda slibované výhodnější podmínky nejsou nakonec jen chytrým tahem, jak ke spoření nalákat dosud váhající občany. „Až teprve čas ukáže, nakolik byla tato volba skutečně moudrá,“ podotýká.
Ačkoliv si žádný student nemůže být dnes ničím jistý, neměl by sedět pouze s rukama v klíně. Pokud si jednou bude chtít nárokovat alespoň nějaký státní důchod, bude muset odvádět sociální pojištění minimálně po dobu 35 let. Od ledna 2010 se navíc již do důchodu nezapočítává doba studia.