Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

„Mamahotely“ mladí Češi opouštět nechtějí. Politici by to ale mohli změnit

Mladí Češi se od rodičů stěhují v průměru až ve 26 letech. Vyplývá to ze studie Eurostatu. Ceny pronájmů bytů jsou často vysoké i pro pracující rodiny, natož pro studenty. Nabízí se i jiné možnosti, například spolubydlení nebo kolej. S dostupným bydlením by ale mohly pomoci i politické strany.

Podle studie Eurostatu se mladí Češi stěhují od rodičů až po vysoké. Ženy z Česka v tomto směru předstihují muže. Osamostatňují se v průměru chvíli po dosažení 24 let. U mužů je to o více než dva a půl roku později, ve 27. To vyplývá z údajů zveřejněným evropským statistickým úřadem Eurostat. Česká republika je v tomto směru dokonce lepší než průměr v celé Evropské unii. V posledním roce ale průměrný věk mladých, kteří se chtějí osamostatnit, roste. Situaci totiž komplikují předražené nájmy.

Bez pomoci rodičů to nezvládnou

To potvrzuje i student Vysoké školy ekonomické Adam (25), který nechtěl z rodinných důvodů uvádět příjmení. Chtěl se od rodičů osamostatnit už dávno, ale vzhledem k okolnostem se to nepovedlo. „Minulý rok v dubnu jsem už skoro podepisoval nájemní smlouvu, jenže přišla první karanténa. Řekl jsem si, že ještě chvíli to s rodiči zvládnu, ale bydlím s nimi doteď,“ říká. I tento rok se snažil odstěhovat do vlastního, rodiče mu ale nehodlají finančně pomáhat. „Vzhledem k tomu, že ještě studuji, nemám práci na plný úvazek. Rodiče mi ale nic přispívat nechtějí a sám bych to nezvládl, nájmy jsou opravdu drahé, takže doma ještě zůstanu,“ dodává. Adamovi se nelíbí představa sdílet byt s někým, koho nezná. Přitom právě spolubydlení je pro mnoho studentů častou volbou. 

S ním má zkušenost studentka Linda Říhová (21). „Už jsem potřebovala bydlet sama, s rodiči je to skvělý, ale občas jsme se na nějakých věcech nedohodli. Našla jsem si byt s kamarádkami. Jsme tam ve třech a každá platíme skoro osm tisíc měsíčně,“ říká Říhová, která zároveň k studiu i pracuje. „Ve volném čase doučuji francouzštinu, angličtinu a pracuji jako plavčík. Moje příjmy jsou ale stále o pár tisíc menší než nájem, bez finanční pomoci od rodičů bych to nezvládla,“ dodává. 

Podle Petra Kubala z Akademie věd České republiky, který se zabývá socioekonomií bydlení, může být za pozdějším odchodem mladých dospělých v porovnání s předchozími generacemi právě delší doba studia, po kterou stále bydlí u rodičů. „Mladí dospělí nedosáhnou na vlastní nebo alespoň stabilní a finančně dostupné bydlení tak rychle a trvá jim to tedy delší dobu, pokud na něj vůbec kdy dosáhnou,“ říká Kubal. „Bydlení je pro stále větší počty mladých drahé. Pandemie růst cen nemovitostí nezastavila, ceny rostou stále,“ dodává. 

Fenomén „mamahotelů“ tu už zůstane

Podle Petra Sunegy, taktéž sociologa z Akademie věd České republiky, se tento fenomén zásadním způsobem v budoucnu měnit nebude. „Z praktického hlediska existoval spíše tlak ze společnosti na delší setrvání dětí u svých rodičů. Nepředpokládám, že by u mladých lidí došlo k nějakému zásadnímu posunu v mentalitě a chtěli by se svými rodiči spolužít výrazně déle než dosud,“ vysvětluje.

Podle Kubala se politici můžou zasadit o to, aby zmírnila dopady krize dostupnosti bydlení. „Nicméně jedny volby a jedno volební období jsou příliš krátkou dobou na to, aby se takto rozsáhlý problém vyřešil. Někdy se ale začít musí,“ říká. Politické strany problematiku s drahým bydlením vnímají. Programy stran míří zejména na mladé rodiny, které mají s obstaráním bytu či domu problémy.

Politické strany mají šanci

Podle programů jedné strany a dvou koalic, které mají podle nynějších politických průzkumů nejvyšší šanci dostat se do vlády, se zájmy politiků tolik neliší. ANO chce vytvořit podmínky pro výstavbu státních bytů s možností odkupu nájemníky a zajistit dostupné bydlení pro nízkopříjmové skupiny. Mezi ně se můžou řadit například matky samoživitelky, senioři. Spíše než na mladé chtějí cílit na skupiny, které potřebují sociální bydlení a podpoří v něm výstavbu. Piráti a Starostové chtějí předělat nepovedený vládní stavební zákon tak, aby podle jejich slov mohli lidé stavět konečně rychle a snadno. Chtějí zavést digitalizaci pro co nejsnazší stavební řízení a posílit pravomoce samospráv. K tomu poskytnout obcím finance na vytváření vlastního bytového fondu. 

Koalice SPOLU na mladé cílí v otázce bydlení o něco více. Jejich cíl je podpořit první bydlení, aby lidé bez ohledu na věk dosáhli lépe na hypotéky. Podle koalice vláda místo řešení situace věci naopak komplikuje, například vybudováním stavebního superúřadu. Prvořadým úkolem nové vlády podle koalice musí proto být podpora nastartování výstavby. Chtějí zjednodušit předávání státních pozemků obcím pro výstavbu městských bytů. 

Šance na dostupnější bydlení tu je, pokud politici začnou řešit dostupnější bydlení už teď. Výsledky totiž budou patrné až za několik let. I politici se shodují, že je to běh na dlouhou trat´. Oslovení sociologové z Akademie věd se ale nedomnívají, že by jedno volební období nějak výrazně problematiku vyřešilo. Šance na levnější bydlení tu je, okamžité řešení ale neexistuje. Snižovat ceny nemovitostí nebo regulovat nájemné je z praktického hlediska extrémně obtížné. Zvlášt´ pro ty, kteří si již nemovitosti pořídili a splácí hypotéku, by propad cen jejich nemovitostí mohl být nebezpečný a mohli by se dostat do dluhové pasti v případě, že by nemohli úvěr splácet a museli nemovitost prodat. 


Daniela Habešová
Daniela Habešová
Studentka třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky milující víno, společnost a cestování.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.