Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Hudbou si lze na ulicích vydělat stovky korun

Klobouk na drobné před osobou na ulici neznamená vždy žebrotu. Dokazují to pouliční umělci, kteří na bulvárech či v parcích usilují o pozornost a i finanční podporu. Pokud si chtějí tuzemští performeři vydělat několik stovek korun, musí mít originální představení. Ty jsou publikem lépe peněžně ohodnoceny.

Teplo přišlo do města a díky tomu ožívají parky zelení a ulice umělci. Těm v těchto dnech začíná vhodná sezona pro jejich výdělky. Busking, neboli pouliční umění, je jakákoli uliční produkce spojená s dobrovolným peněžním přispěním kolemjdoucích. Na rozdíl od žebroty však jde o předvedení svého talentu okolí a případnou obživu.

V Česku je busking povolen teprve dva roky. Proto mají zdejší umělci, též zvaní buskeři, složitější cestu k výdělku než ji v začátcích měli zahraniční performeři. Když totiž do Čech přijedou turisté, tak vidí na ulicích něco, co už dávno znají ze své země. „Oživlé sochy jsou trapné, protože jsou v každém městě. Nevydělají si tedy tolik, jako třeba muzikanti,“ tvrdí Angličan Eddy Allen (27). Ten se zpěvem a hrou na kytaru živí od 15 let a nyní žije už osm let Praze.

Oasis nepřinášejí vysoké sumy

Allen se do našeho hlavního města dostal jako pouliční umělec. Předtím se živil hraním v Americe, Africe či Evropě. Když sem před osmi lety dorazil, tak tento druh oživení ulic nebyl povolen. Vydělat si  tedy bylo obtížné, protože policisté muzikanty z ulic vyháněli a dávali pokuty, jež se pohybovaly od 200 do 2 500 korun. „Na vystupování je nejlepší Německo,“ míní Allen. Ten si u západního souseda prý obvykle přišel na 100 eur za dvě hodiny hraní.

V zahraničí se dařilo i Michalovi Podhradskému (25), kytaristovi hrající flamenco a bossa novu. Ten si na jihu Španělska vydělal okolo 10 eur za hodinu a to i přesto, že tam není hraní na ulici legální. „Ve Španělsku sice není busking povolen, ale strážníci ho tam tolerují a třeba vás jen pošlou na jiné místo,“ přibližuje Podhradský. Přes léto se tak hraním uživil, případně využíval  peněz vydělaných z dřívějška, kdy se živil jako  programátor.

Známými písněmi si však busker příliš nevydělá. „Pokud někdo hraje Oasis, tak jen obtížně bude lepší než originál. Hlavně jejich písničky hraje mnoho lidí,“ říká Allen. Jako kytarista a zpěvák se společně s trombonistou rozhodl hrát směsici gipsy music, soulu či reggae. S tímto mixem si v Praze během hodiny vydělá od 300 do 1 000 korun. Podhradský si pak flamencem přijde za tři hodiny na asi 500 korun.

Vyhláška bere buskerům volnost

Aby měl muzikant možnost vydělat slušné peníze, je potřeba si vybrat správné místo. „Nejlepší jsou samozřejmě ulice kudy proudí davy lidí. Já ale občas volím i parky, kde se mi díky okolí lépe hraje,“ vysvětluje Podhradský. Záleží ale také na počasí a hodině, kdy člověk vystupuje. Podle Allena je důležité okouzlit publikum. funguje prý oční kontakt, úsměv a vtipkování s publikem.

Pouliční umění bylo v České republice umožněno v roce 2012. Zásluhu na tom nese občanská iniciativa Buskerville, která o to snažila tři roky, než dosáhla úspěchu.  Radnice Prahy 1 však busking povolila v loňském roce jen na zkoušku.  Proto budou mít pražští buskeři od 16. května omezený výběr míst, kde mohou vystupovat. V platnost totiž vejde městská vyhláška zakazující některá prostranství a ulice pro produkci.


Benedikt Lederer
Benedikt Lederer
Jako malý kluk jsem psal na zaprášená auta a zamlžená skla, nyní v roce 2013 píšu na Generaci 20. Kromě čokolády a řízků je mému srdci blízké i improvizační divadlo a veselá hudba.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.