Ekonomika v roce 2011: boj o moc, přežití i renomé státu
V uplynulém roce došlo k několika významným problémům, které přímo ovlivnily českou společnost. Ne všechny byly finanční povahy, ale světa peněz se přesto nějakým způsobem dotýkaly. Vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější.
Kam se poděly peníze z dotací?
V roce 2011 hned několikrát vyšly na povrch problémy ministerstev s čerpáním peněz z evropských fondů. V červnu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) stáhlo žádost na více než 600 milionů korun na stavbu silnice z Brna do Mikulova. Důvodem byly nesrovnalosti v dokumentaci stavby. Podle náměstka ministra dopravy Lukáše Hampla hrozilo, že by ŘSD neprokázalo splnění podmínek pro udělení dotace. V kauzách týkajících se dalších silničních a dálničních projektů ale nakonec vyvstaly otazníky nad částkou dosahující až osmi miliard korun. Situací se podrobně zabýval i Brusel, který Českou republiku kritizoval za špatně provedenou dlouhodobou strategii a zabýval se i korupcí.
Obdobný problém v současnosti řeší i ministerstvo školství. Podle auditu provedeného Evropskou komisí může česká republika přijít o dotace ve výši až 50 miliard korun. Kontrola kritizovala nedostatečné kontrolní mechanismy, ale i nedostačující pracovní kapacitu, která správnou manipulaci s evropskými penězmi nezvládá. Komise ministerstvu například doporučila přijetí dalších administrativních pracovníků. To ale naopak propouštělo. Podle Bruselu může za chyby současné vedení v čele s ministrem Josefem Dobešem z Věcí veřejných. Dobeš naopak tvrdí, že problémy zdědil po minulé vládě.
Tvrdý boj o Sazku
Leden přinesl válku o Sazku. Sázková společnost se pod rozhazovačným vedením někdejšího ředitele Aleše Hušáka propadla do obrovských dluhů. Věřitelé v čele s miliardářem Radovanem Vítkem proto podali insolvenční návrh, na základě kterého započal několikaměsíční boj o provozování nejstarší české loterie. Hušáka se definitivně podařilo svrhnout až v říjnu, kdy Sazku za téměř čtyři miliardy korun koupily finanční skupina KKCG miliardáře Karla Komárka a PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
Propad důvěry veřejnosti byl za tři čtvrtě roku tak výrazný, že nové vedení najalo pro reklamní účely Jaromíra Jágra. „Chceme, aby byl Jágr symbolem Sazky, čili aby se Sazka profilovala do kladných vlastností tohoto hokejisty,“ řekl Generaci 20 člen dozorčí rady loterijní společnosti Jiří Meixner. Zároveň přiznal, že firma dopustila debakl vlastními chybami. „Dali jsme prostor Hušákovi, aby společnost neskutečně vyprazdǒval,“ komentoval kauzu Meixner. V roce 2011 proto Sazka do reklamy investovala na 50 milionů korun. V tomto roce to má být dvojnásobek.
Konec televize Z1
Krachem ekonomické televize utrpěla hlavně rozmanitost ekonomického zpravodajství. Z1 se jako jediná česká stanice zabývala primárně světem peněz a byznysu. Touto tematikou ale nedokázala zaujmout dostatečné množství diváků ani investorů a musela se potýkat s rostoucím dluhem. Ten jen za rok 2010 dosáhl hranice 100 milionů korun. Vedení jej tedy muselo krotit například omezením víkendového provozu, kdy se vysílaly pouze dokumenty.
Ukončení vysílání ale přesto přišlo ve chvíli, kdy jej jen málokdo čekal. „Naopak jsme čekali rozšíření. Novým šéfem redakce se měl stát někdejší šéf zpravodajství ČT Michal Petrov,“ řekla Generaci 20 někdejší zaměstnankyně Z1 Jana Morávková. Petrov už ale nastoupit nestihl. O práci přišel dříve, než jí získal. Většina propuštěných se nakonec znovu uchytila v médiích.