Mladí lidé začínají šetřit, s penzí už nepočítají
ilustrační foto: David Taneček
Z průzkumu Generce 20 vyplývá, že mladí lidé jsou už natolik skeptičtí, že považují penzijní připojištění za samozřejmost, kterou si ovšem někteří zatím nemohou dovolit. „My už se důchodu nedočkáme vůbec“, je první reakce hned několika dotazovaných. Na otázku, jaký důchod by si představovali, reagovali poměrně střídmě. V průměru by vystačili s 13 000 Kč měsíčně. Na důchod by si přitom chtěli sami šetřit vkladem alespoň osmi set korunami každý měsíc. Průměrná penze přitom v České republice činí cca 10 000 Kč. Je vůbec možné takovým tempem za čtyřicet let nastřádat sumu, která její výši znatelně ovlivní?
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek řekl v rozhovoru pro časopis Týden, že spoření ve výši 500 nebo 1000 korun měsíčně nemá valný význam a bude pro seniory jen „velmi dobrým příspěvkem na dovolenou“. Když jsme si ovšem dali dohromady požadavky dotazovaných studentů a spočítali jejich úsporu v kalkulačce Komerční banky, vyšlo nám cca 860 000, což odpovídá třítisícovému přilepšení po dobu 24 let.
Otázkou zůstává, jak se bude po příští čtyři dekády vyvíjet stav veřejných financí a zda lidem po inflaci z ušetřených peněz něco zbude. Velkou neznámou jsou i budoucí statistiky porodnosti. Pokud by mladí lidé začali zakládat rodiny, pak by se vyhlídky na jejich důchody znatelně zlepšily. Nejistotu mladých lidí umocňuje skutečnost, že se stát zbavuje odpovědnosti za jejich úspory a jednoduše počítá s využíváním soukromých penzijních fondů. Ve svém programovém návrhu mluví o tomto zdroji jako o nezbytném třetím pilíři, který ovšem nebude povinný.
Se stejnými problémy se musí potýkat i zbytek Evropy. Francouzští studenti narozdíl od Čechů zaujali velice agresivní postoj. Dávají jasně najevo, že s postupným zvyšováním hranice odchodu do důchodu nesouhlasí a rozhodli se proti penzijní reformě bojovat. Bojí se o své budoucí pracovní pozice, které si na jejich úkor udrží stárnoucí generace.
Češi se už smířili s tím, že své důchody neuvidí dříve než v 65 letech. Není však vyloučeno, že by na další zvyšování této hranice nereagovali stejně masivně. O pracovní místa se v Česku strachují spíše senioři, jelikož nová reforma zákoníku práce by mohla ulehčit propouštění. Zdali reforma zamezí tomuto trendu bez vážných zásahů do peněženek občanů, se ukáže až v roce 2012, kdy by měla být hotová.