Burza není strašák. Můžou na ní uspět i ženy, říká obchodnice
Mohou na burze uspět jen muži, kteří jsou velmi zkušenými investory? Obchodnice Elena Lindišová (28) dokazuje, že ne. Na burze, tedy tržišti s investičními nástroji jako jsou cenné papíry, měny nebo komodity, si začala přivydělávat už ve svých 23 letech. „Když někomu řeknu, že obchoduji na burze, všichni na mě koukají s vyvalenýma očima. Burzu zná většina lidí z filmů jako místo, kde se překřikují bohatí muži v oblecích a kam ženy nepatří,“ říká.
Realita je ale podle ní úplně jiná. Dnes se obchoduje na burze za pomoci internetu a veškeré obchody Lindišová řídí v počítačové platformě. Sama začala investovat poté, co ještě jako studentka fyziky vyhrála před pěti lety zájezd na Island. „Vedla jsem obyčejný studentský život, neměla jsem moc peněz. Po návštěvě Islandu jsem si ale uvědomila, že nechci žít jenom od výplaty k výplatě a nemoci si takové zážitky dovolit,“ vzpomíná.
Používat selský rozum
Od rodičů tehdy dostala přibližně 100 000 korun ze stavebního spoření, které jí založili. „Kdybych peníze nechala jen tak ležet v bance, nijak se mi nezúročí. Maximálně bych získala několik procent navíc, kdybych je vložila do investičních fondů. Můj spolužák, který se mnou studoval fyziku, si tehdy už ale vydělával na burze, a tak mě začal učit,“ popisuje své začátky s obchodováním. Právě od kamaráda převzala strategii komoditních spreadů. Ta je založena na tom, že člověk obchoduje se smlouvami na komodity, jako jsou například kukuřice nebo hovězí, ale fyzicky toto zboží nevlastní. „Spread znamená rozdíl mezi cenami dvou smluv, se kterými obchoduji. Třeba koupím za 60 dolarů smlouvu na kukukuřici, která vyprší v červnu, a prodám stejnou za 80 dolarů, která ale vyprší až v září. Druhá smlouva je dražší, protože ty komodity se musí například někde skladovat. Já vydělávám právě na rozdílu v cenách smluv, který se časem mění,“ vysvětluje Lindišová.
Ze začátku se bála, děsila ji složitost obchodování a taky si myslela, že burza není nic pro ženy. „Jedna moje kolegyně z práce tehdy takto zkoušela investovat a já ji obdivovala, myslela jsem si, že bych to nezvládla. Až postupem času jsem pochopila, že stačí sledovat určité indikátory a používat selský rozum. Když koupím za pět a prodám za deset, je to pro mě výhodné,“ říká. Vidina přivýdělku, díky kterému by si mohla dovolit i cestovat, ji motivovala.
Zisk je nejistý
Dnes, po pěti letech obchodování s komoditními spready, si umí za rok vydělat 20 nebo 30 % z obnosu, který investuje. Částka, se kterou obchoduje, se pohybuje okolo 10 000 dolarů (v přepočtu asi 220 000 korun). Zisk z burzy ale nikdy není jistý, i proto není obchodování jejím hlavním příjmem. „Ze začátku jsem se hrozně bála, že o peníze přijdu. Ale člověk se musí nastavit tak, že finance, které investuje, vlastně hází z okna. Když z nich něco bude, je to skvělé. Ale mohu o ně taky snadno přijít,“ říká Lindišová. Nepočítat s výdělkem z burzy je podle ní jediný způsob, jak obchodování psychicky zvládnout. „Mohla bych vydělávat i víc, ale jsem strašpytel. Dělám zhruba 10 obchodů za rok, u kterých jsem si téměř jistá, že mi něco vydělají. Znám ale lidi, co jich podniknou i 40,“ tvrdí.
Naučit se strategii komoditních spreadů a pochopit nástroje, podle kterých pozná výhodný obchod, jí sice na začátku trvalo desítky hodin, dnes pro ni ale obchodování příliš časově náročné není. Zabývá se jím většinou jen několik minut denně. Před dvěma lety se navíc začala věnovat placeným online kurzům, ve kterých učí zájemce, jak si na burze vydělat. A právě kurzy jsou tím, co Lindišové v současnoti zajišt´uje stabilní finanční výdělek. „Byla jsem velmi vděčná, když jsem se v začátcích obchodování mohla svého kamaráda na cokoli zeptat. To se teď snažím poskytnout i jiným a také ukázat, že burza není strašák, jako jsem si to o ní ze začátku myslela já,“ říká.
