Žen v české politice přibývá. Vrcholným postům ale stále dominují muži
Markéta Monsportová (45) kandiduje do Poslanecké sněmovny ze šestého místa České pirátské strany. „Do politiky jsem se zapojila proto, abych trošku lépe viděla pod povrch. Řešila jsem ve městě problémy ohledně financování kulturních akcí, které jsem sama organizovala. Jako členka zastupitelstva jsem tak měla lepší přístup k údajům o grantech nebo dotacích na kulturu,“ vysvětluje Monsportová, která mimo jiné pracuje v cestovní agentuře a je předsedkyní kulturního spolku Švihák v Mariánských Lázních.
Kvůli pořádání kulturních akcí čelila Monsportová několika obviněním, například ze střetu zájmů. „Byla jsem nařknuta, že akce, které děláme, využíváme jako politickou propagaci,“ říká a domnívá se, že pro vyšší úroveň politiky musí mít žena ostré lokty a musí se umět vyrovnat s „velkými mužskými egy“. Proto se rozhodla, že v žádných dalších volbách už kandidovat nebude. „Pokud není žena opravdu rázná, tak ji muži v politice převálcují. Politici by ženám měli dát větší prostor,“ myslí si Monsportová.
Schopnosti se nedají spojovat s pohlavím
V porovnání s ostatními zeměmi Evropy se Česká republika pohybuje se svými 20 % žen v Poslanecké sněmovně zhruba v průměru. „Více poslankyň mají například skandinávské země nebo Nizozemsko, kde se podíly žen pohybují okolo 40 % a to i bez zavedených kvót. Naopak některé země, jako například Albánie nebo Gruzie, jsou na tom nejhůře a počet političek se tam pohybuje kolem 5 %,“ vysvětluje politolog Vladimír Hanáček.
Práce v politice není pro ženy úplně tradičním zaměstnáním. Jejich počet v politických stranách sice stoupá, muži ale mají přesilu také na předních místech volebních kandidátek. Podle Libuše Hoyerové (46) z KDU-ČSL ale politika už dávno není jen mužským povoláním. „Žena politička může být oproti muži silnější v těch oblastech, které se přímo týkají rodiny, protože je sama třeba matkou,“ říká. Markéta Monsportová zase věří, že ženy mohou více vynikat v oblastech jako je například kultura či školství, jelikož mají větší cit a empatii.
„Schopnosti politiků se nedají spojovat s pohlavím. Dokazují nám to příklady evropských političek, jako je německá kancléřka Angela Merkelová nebo britská premiérka Theresa Mayová. Ty dokáží mužům konkurovat,“ zmiňuje politolog Hanáček.
Ne příliš oblíbená
Libuše Hoyerová ví, že není mezi svými mužskými kolegy politiky oblíbena kvůli svému odhodlání najít řešení i přes nevůli ostatních. „Bez toho, aniž bych se dozvěděla, jak se projednávaná věc na zastupitelstvu vyřeší, neodcházím. Většinou se totiž politici shodnou spíše na tom, jak řešení nedosáhnout,“ říká. Její urputnost se však ostatním politikům příliš nelíbí, připouští.
Politolog Hanáček říká, že v politice mají rozhodovat hlavně osobnostní kvality, nikoli pohlaví. „Nechci opomíjet přirozené genderové odlišnosti, ale pokud jde o silnou osobnost, dokáže se žena v poměrně maskulinním světě politiky opačnému pohlaví vyrovnat,“ vysvětluje Hanáček. Žena politička by se podle něj měla být především schopná se samostatně rozhodovat ve složitých situacích. Stejně jako mužští politici by měla být týmovou hráčkou, mít přirozenou autoritu a umět zaujmout lidi bez rozdílu věku a pohlaví.
Strany zavádějí kvóty
Některé české politické strany si dokonce založily vlastní stranické kvóty, které určují minimální počet žen na kandidátkách. ČSSD i Zelení mají nejnižší hranici nastavenou na 40 %. V červenci roku 2016 dokonce vláda jednala o návrhu tehdejšího ministra Jiřího Dienstbiera, o tom, že v kandidátkách musí být minimálně dvě pětiny žen. Jeho návrh ale nezískal dostatečnou podporu vládních kolegů. „V naší straně dokonce političky založily vlastní Sdružení žen KDU-ČSL, s čímž já ale příliš nesouhlasím. Politika by měla být tvořena společně a mělo by v ní být zastoupeno jak mužské, tak ženské myšlení,“ říká Libuše Hoyerová.
Česká republika dosud nikdy neměla ženu na postu premiérky či prezidentky. „Česká politika by potřebovala ženu, jako je německá kancléřka Angela Merkelová či historicky třeba britská politička Margaret Tchatcherová,“ domnívá se politolog Hanáček. Žena na takto vysokém postu by prý mohla vnést do české politiky zcela nový nadhled. O tom, zda se podíl političek v Poslanecké sněmovně zvýší, mohou v nadcházejících parlamentních volbách rozhodnout i sami voliči. Například prostřednictvím kroužkování, jež dává preferenční hlas vybraným kandidátům. Či kandidátkám.
Při přípravě článku bylo osloveno deset politických stran s prosbou, zda redakci sdělí, kolik žen mají ve straně a na kandidátkách. Neodpověděla ani polovina.
Údaj vlevo představuje počet žen na kandidátkách, číslo vpravo počet členek strany.
