Zavřít školy bylo správné rozhodnutí, ale doplatíme na něj, bojí se studenti i vedení univerzit
Spoustě studentů kvůli opatření, které má zabránit šíření nemoci COVID-19, hrozí, že budou muset prodlužovat své studium. Jakub Stašek (22) je ve čtvrtém ročníku na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a chybí mu tři semestry do konce školy. V ideálním případě by tedy s magisterským diplomem ze školy odcházel příští jaro. Teď ve vzduchu visí otázka, jestli nebude muset kvůli uzavření školy své studium o jeden semestr prodloužit. „Radost bych z toho neměl. Tím by se mi odložila i možnost nastartovat profesní kariéru. Čím déle budu ve škole, tím méně se budu moci soustředit na svou současnou práci,“ vysvětluje Stašek. Pracuje v projekční firmě, a protože bydlí v Praze a do Brna dojíždí, další semestr, se kterým nepočítal, by ho podle něj v práci omezoval.
Profese ale není to jediné, v čem by prodloužení studia, byt´ jen o semestr, mohlo některé vysokoškoláky limitovat. Ti, kteří už směřují ke konci svého vzdělávání, se těší, že školu dokončí tak, jak si to naplánovali. „Na začátku studia si člověk vsugeruje, že má deset semestrů před sebou a v duchu si je po každém zkouškovém odškrtává. Přidávat k nim jedenáctý by mě štvalo,“ říká Stašek. Jestli se mu zruší celý semestr, nebo se znovu vrátí do školy, se od vedení dozví v řádu týdnů. Tato nejistota ale ještě umocňuje napětí, které teď mezi spoustou studentů panuje. Většina z nich netuší, jak bude probíhat zkouškové období a jsou ve stresu, jestli se doma zvládnou vše sami naučit. K tomu se jim uzavřely i knihovny, což studentům omezuje přístup k studijním materiálům.
Virtuální třídy otestují i učitele
Studentská karanténa ale některým vysokoškolákům vyhovuje. Michael Remeš (23) chodí do třetího ročníku na Fakultu informačních technologií na ČVUT v Praze. Souhlasí, že zavřít školy bylo kvůli prevenci správné rozhodnutí. Navíc má teď jedinečnou příležitost, aby dopsal bakalářskou práci. „Hodí se mi, že na ni budu mít víc času a pokusím se ho využít,“ plánuje Remeš. Nečekané volno pro něj může být v tomto ohledu přínosné, zároveň ale přiznává, že mu může i uškodit. „Přišel jsem třeba o předmět, kde nám radili, jak bakalářku psát, co nevynechat,“ vysvětluje Remeš. Fakt, že i na další předměty nebude moct fyzicky docházet, považuje za problém. „Když je student osobně na cvičení, donutí ho to dávat pozor. Učitelé tam také většinou zmíní podrobnosti, které v online textu nemusí být,“ uvažuje Remeš.
Opatření ale nemá dopad jen na studenty a jejich vyučování. Zasáhne i samotné školy, které s nejistotou a zmatkem momentálně bojují stejně jako studující. Rektor Anglo-americké univerzity v Praze Štěpán Müller se proto rozhodl vyučovat až do konce jarního semestru přes internet. „Poté, co vláda vydala rozhodnutí o uzavření všech škol a počty nakažených denně narůstají, je zřejmé, že omezení neskončí v řádu několika týdnů. Proto jsme byli nuceni začít s přípravou virtuální výuky až do konce semestru,“ říká Müller. Pro školu i učitele budou podle něj náhlé změny ve výuce výzvou. „Učitelé musí přizpůsobit své předměty online výuce, ale současně potřebují zachovat její kvalitu,“ objasňuje Müller.
Také Masarykova univerzita v Brně bude vyučovat online, zatím do 13. dubna. Rektor univerzity Martin Bareš ve videu z 15. března na stránkách školy uvedl, že se pravděpodobně budou posouvat i termíny zkoušek. „Zákaz kontaktní výuky se ale nevztahuje na studenty posledních ročníků lékařské fakulty, protože ty všechny teď nutně potřebujeme,“ zdůraznil Bareš. Připomněl tak, že se od všech studentů očekává, aby pomáhali, kde je třeba a zapojovali se do dobrovolnických činností.
