Vztah není souboj. Hlavní je přátelství
Manželé Pánkovi spolu žijí třiačtyřicet let. Seznámili se už během studia na vysoké škole, hned po ní se vzali. Rudolf Pánek i po tolika letech říká, že je št´astný chlap a váží si toho, že může být pro ženu Markétu přítelem a ochráncem. „Univerzální recept na manželství ale neexistuje, protože stejně jako je každý člověk originál, tak je to i se vztahem. Úsměv na tváři drží vztah ve správné rovině,“ shodují se Pánkovi. Všechny těžkosti života se podle nich dají zvládnout s trochou pokory a vzájemnou pomocí.
Podobně jsou na tom Miroslav a Marie Šigutovi, kteří za 60 let manželství poznali, jak potřebné jsou tolerance a komunikace. Potkali se na pout´ové zábavě a před svatbou spolu chodili tři roky. „Myslím si, že než se lidé vezmou, měli by spolu zkusit žít,“ říká partnerka, která před svatbou se svými milým nebydlela, a možná i proto měli těžší začátky. Vztah jim ale vydržel. Mají dvě děti a hodně času věnují rodině. „Důležité je, aby měl jeden druhého pořád trochu rád. Každý člověk je jiný, ale je potřeba, aby k sobě ti dva byli tolerantní,“ tvrdí Šigutovi.
Přizpůsobit se druhému
Také Lenka a Jiří Schmidovi mají i 47 let po svatbě stabilní partnerství, ale myslí si, že úplná rovnováha ve vztahu není vždy nejlepším stavem. Některé páry jsou podle nich po delší době spolu pouze ze zvyku nebo kvůli majetku. „Hlavní je výběr partnera. Kdo to ale odhadne dopředu? Podle nás by mělo být spokojené manželství hlavně o tom, přizpůsobit se tomu druhému. A nedělat to pod tlakem, ale proto, že sami chceme,“ vysvětlují Schmidovi.
