Vysokoškoláky zřejmě nemine placení školného
Budou studenti platit zápisné a školné? ( idnes.cz )
Tento systém by byl určen studentům, jejichž finanční možnosti nestačí na placení školného a pokrytí životních nákladů spojených se studiem. Odložené školné totiž bude splatné až po studiu, v okamžiku dosažení určité výše příjmů. Tato výše by měla dosahovat aspoň průměrného platu, jinak půjčku splatí stát. Příjmy absolventa se budou počítat vždy z předešlého roku.
Zavedení odloženého školného se ale netýká jen českých studentů. Stejně jako oni na tom budou také studenti z dalších zemí Evropské Unie, kteří budou studovat v České republice. Studenti ze zemí, které nejsou v Evropské Unii, budou platit jen náklady na studium. Na školách s masivním zájmem uchazečů se zřejmě bude platit školné nejvyšší možné hranice, tedy deset tisíc korun. Školy, které se netěší většímu zájmu uchazečů, pravděpodobně nastaví nižší školné, aby studenty přilákaly.
U západních sousedů se školné na státních školách neplatí
V sousedním Německu v současné době funguje sedm typů vysokoškolských institucí. Jednotný školský systém neexistuje, protože si ho jednotlivé spolkové země určují samy. Školné na soukromých školách dosahuje až 1100 euro ročně. Náklady na ubytování studentů se pohybují od 600 do 800 euro měsíčně.
V Rakousku platilo školné 372 euro za semestr v letech 2004 až 2007. Proti školnému ale studenti často protestovali, takže bylo školné zrušeno. Ponechány byly jen poplatky za příliš dlouhé studium. Po šesti letech platí každý student 360 euro za semestr, což přispělo ke snížení počtu tzv. věčných studentů.
Polovinu výdajů nesou na svých bedrech rodiče
Studenti veřejných a státních škol, kteří bydlí na koleji ( asi 45 % studentů veřejných škol ) zaplatí kolem 1500 korun měsíčně. Pokud nemají možnost, nebo nechtějí bydlet na koleji, musí sáhnout hlouběji do kapsy. Většinou bydlí v pronajatém bytě nebo v podnájmu. Výhodný je pronájem bytu, ve kterém může bydlet více studentů. V takovém případě většinou zaplatí od 3000 do 4000 korun měsíčně. Také stravování stojí podstatně méně studenty veřejných a státních škol, protože menzy získávají dotace. Studenti utratí v menze za jídlo kolem 1000 korun měsíčně.
Za dopravu mnoho neutratí, protože měsíční kupón MHD stojí jen 260 korun. Za další náklady, jako připojení k internetu nebo kulturní a sportovní vyžití zaplatí kolem 1500 korun měsíčně. „Bydlím se dvěma kamarády v bytě 3+1 v Řepích. Tam platím nájem 3600 korun měsíčně. Jídlo a další výdaje mě stojí zhruba 2500 korun. Nájem mi platí rodiče, kteří mi dávají ještě 2000 korun kapesného. Přivydělávám si formou brigády. Roznáším letáky a dostávám za to 1000 korun měsíčně,“ řekl dvaadvacetiletý student ČVUT Jan.
„Jsem z Liberce, ale v Praze bydlím s kamarádkou v bytě 2+kk na Vinohradech. Platím nájem 5250 korun měsíčně. Pracuji na poloviční úvazek v bance, kterou mám blízko školy. Vydělám si asi 10 000 korun. Z toho poplatím nájem a všechny výdaje,“ svěřila se jednadvacetiletá studentka VŠE Lucie. Zhruba polovinu všech výdajů financují studentům rodiče. Studenti veřejných a státních škol většinou pracují na krátkodobých brigádách, na nichž vydělají kolem 2000 korun měsíčně.