Vysokoškoláci kvůli pandemii přicházejí o sociální vazby. Osobní kontakt nic nenahradí, shodují se prváci
Student prvního ročníku České zemědělské univerzity v Praze Lukáš Tu Hai (19) se nemohl dočkat, až se potká se svými spolužáky a naváže nová přátelství. Uzavření škol mu plány překazilo. Nyní se s ostatními studenty setkává na on-line výuce a jejich tváře vídá jen na fotografiích na sociálních sítích. „Mrzí mě, že doteď nikoho neznám. Se spolužáky mám skupinu na Facebooku, kde vidím jen jejich jména, a to je v podstatě všechno,“ popisuje Tu Hai.
Navzdory tomu se někteří učitelé snaží studenty více zapojit a vymýšlejí pro ně společné projekty, aby měli šanci se vzájemně lépe poznat. „Někteří se stihli spřátelit u piva dřív, než se uzavřely hospody. Celkem ale letos nastoupilo přibližně sto prváků a ne každý se s někým sblížil,“ vysvětluje Tu Hai. Ve skupinovém chatu se alespoň snaží získat užitečné informace o studiu nebo právě o přednášejících, postrádá ale osobní kontakt. Jedině tak by podle svých slov zjistil, kdo je mu sympatický. „Je škoda, že jsme se ještě příliš nepoznali,“ svěřuje se Tu Hai, který nyní přichází o vytváření nových vzpomínek ze studentských let.
Přátelství udržují on-line
Podobně uzavření škol vnímá i studentka pražské Vyšší odborné školy Trivis Tereza Juřicová (19). Ta se alespoň s novými spolužáky stihla seznámit ještě za normálních okolností. Výuka jí totiž začala už v září. „S některými lidmi jsem se už začala bavit. O to víc je mi ale líto, že se s nimi teď nevídám,“ říká Juřicová, která se svými přáteli udržuje kontakt jen pomocí sociálních sítí. Tam spolu komunikují především kvůli škole. „Většinou pracujeme každý sám za sebe. Když ale někdo potřebuje s něčím poradit nebo poslat zápisky, vzájemně si pomůžeme,“ objasňuje Juřicová.
Podle etopedky Petry Bělohlavé (44) ze Střediska výchovné péče Dyáda je mladá generace zvyklá fungovat on-line. Odloučení od přátel distanční výukou jí tak ve většině případů nemusí dělat problém. „Obecně bych řekla, že studenti nejsou vykolejení distanční výukou. Přes sociální sítě jsou zvyklí komunikovat denně,“ objasňuje Bělohlavá.
Hrozí riziko depresí
V dlouhodobé izolaci od spolužáků vidí ale Bělohlavá problém. „Noví studenti ze základních, středních i vysokých škol neměli šanci seznámit se se svými spolužáky, chybí jim tak reálné sociální vazby. Citlivější jedinci mají pak sklony k úzkostem, obavám a depresím,“ popisuje etopedka s tím, že mladí lidé pak budou mít problém někoho oslovit. „Čím déle budou v izolaci, tím více bych se o ně bála,“ dodává Bělohlavá. Studenti středních i vysokých škol ale už podle jejího názoru umí velmi dobře pojmenovávat své pocity, a je pro ně tak jednodušší vyhledat v případě potřeby odbornou pomoc.
I Antonín Kaválek (19) z Vysoké školy ekonomické v Praze se stihl zúčastnit seznamovacího kurzu, kde potkal část spolužáků. Přesto, že se s nimi nyní nemůže stýkat, snaží se co nejvíce přátelství rozvíjet přes internet. „Osobní kontakt nic nenahradí. Doufám, že druhý semestr už budeme moci do školy. Snad ostatní spolužáci do té doby nezapomenou, že existuju,“ svěřuje se Kaválek. Rozhodnutí vlády ovšem chápe. Ta na začátku října zavedla pro střední a vysoké školy distanční výuku s výjimkou praktické. Od 12. října po dobu čtrnácti dnů vyhlásila úplné uzavření škol. Opatření se ale prodloužilo do konce nouzového stavu, který nyní platí do 20. listopadu.
