Vykání se z češtiny vytrácí, o zachování dvojího oslovování nemají jasno ani odborníci
První, co návštěvníci pražského baru Q café uslyší, když do podniku vstoupí, je: „Ahoj, co si dáš?“ Nezvyklý standard, kdy zaměstnanci svým hostům tykají, je pro podnik samozřejmostí. „Všem zákazníkům se tyká bez rozdílu na věk nebo pohlaví. Důvodem je, aby si byli všichni rovni,“ vysvětluje bývalý barman podniku Q café Josef Vavřina (26), který dal kvůli pandemické situaci v podniku výpověď. Neobvyklé oslovování v baru má tak za cíl podpořit vzájemné seznamování lidí.
Tykání podle Vavřiny v podniku nevadilo ani starším lidem, kteří se slovní etiketou dříve striktně řídili. „S oblibou jsem seniory oslovoval ‚kluci‘, aby věděli, že jsou také součástí party a nikdo je kvůli jejich věku nepřehlíží,“ doplňuje Vavřina. Některé hosty mohlo oslovení, které evokuje přátelství nebo známost, urazit. „Že by měl s tykáním někdo problém, jsem zažil jenom párkrát. Spíš si pak lidé mysleli, že se známe,“ říká Vavřina. Do podniku běžně chodí především lidé, kterým je kolem 30 let a familiární přístup zaměstnanců podle Vavřiny spíše oceňují.
Obecné tykání může zlepšit vztahy
Podobný přístup dalších podniků tak nastoluje nový standard. Z těchto důvodu se ke zjednodušení striktních pravidel oslovování mezi lidmi přiklání i odborník na společenskou etiketu Ladislav Špaček (71). „Lidé by si s přechodem na tykání neměli dělat takové starosti. Bylo by lepší brát vztahy mezi lidmi přirozeněji, zvláště na pracovišti,“ myslí si. Právě neznalost v tom koho, jak a při jaké příležitosti oslovit, přivádí mnohé lidi do nepříjemných situací. „Je to pro nás zbytečně obtížné,“ doplňuje Špaček.
I přes tyto argumenty odborník na společenskou etiketu dodává, že okamžité vyřazení vykání ze slovníku Čechů by situaci ve společnosti ještě zkomplikovalo. „Příkladem může být jednání se zákazníky jako s kamarády. Naše tradice trvá na vykání ve společnosti, proto je pro nás jednostranné týkání, například v kavárně ze strany personálů, nezvyklé,“ uvádí Špaček s tím, že takové jednání může u zákazníků vzbudit nelibost.
Šéfové mnohdy podřízeným tykají
Trendem posledních let je i zavádění přímého tykání podřízeným. Zaměstnavatel se tak nejčastěji snaží vytvořit přátelskou atmosféru na pracovišti. Jenže ne všem je takový přístup příjemný. „Šéf nám týká především kvůli tomu, že jsme mladý kolektiv. Myslí si, že nám může automaticky tykat. Cítím se pak trochu jako dítě,“ přiznává grafička Tereza Lédlová (21). Sama si po dohodě tyká se svými kolegy, proto by podobnou nabídku očekávala i od svého nadřízeného. Ten Lédlové však začal tykat sám od sebe. Podle pravidel jde na pracovišti věk a pohlaví stranou, při nabízení tykání se tak jedná o dohodu, kterou může osoba odmítnout.
Externí spolupracovník Ústavu bohemistických studií na Univerzitě Karlově Jiří Pešička si vykání pochvaluje a poukazuje na výhody a pestrost českého jazyka. „Mluvíme řečí, ve které může mít zdvořilost více možností,“ vyzdvihuje Pešička. Ten je navíc toho názoru, že má zachování dvojího oslovování v češtině smysl. Díky němu je komunikace Čechů pestrá a unikátní. „Jsem rozhodně pro zachování tradičního vykání. Oslovuji tak své kolegy, i když jsou mladší než já,“ míní Pešička.Vykání si v českém jazyce své místu ještě nějaký čas udrží, je však nejasné,zda o to Češi stojí.
