Vojákem jsem jenom náhodou
Proč jste se rozhodl vstoupit do profesionální armády?
Nikdy jsem neuvažoval nad tím, že bych mohl být profesionálním vojákem, ani jsem nechtěl. Na školu jsem ale šel na Univerzitu obrany, protože mě zajímaly technické obory. Jako civilní student jsem se ale nedostal, proto jsem podstoupil armádní výcvik a stal se vojákem.
Voják Hradní stráže Martin Stoklasa. Foto: soukromý archiv M. Stoklasy
A tak jste i přišel ke svému povolání?
Vlastně ano. Po škole jsem hledal práci a zrovna nabírali u Hradní stráže. Zkusil jsem to a měl štěstí.
Povinnému vojenskému výcviku jste se ale vyhnul.
Ano, a upřímně jsem za to rád.
Proč?
Z vyprávění starších známých mám, myslím, oprávněný pocit, že to nebylo dvakrát příjemné. Třeba kvůli šikaně, která se vyskytovala snad všude. Na druhou stranu myslím, že to z kluků ve většině případů vychovalo skutečné muže.
Jaký je podle vás rozdíl mezi vyškovským výcvikem a povinou vojenskou službou?
Myslím, že hlavně v té volbě. Dnes už můžete vojenský výcvik podstoupit jen dobrovolně a tak to taky i sami vojáci berou. Je to to, co chtějí dělat, je to jejich vlastní volba. Krom toho se do armády taky nedostane každý. Je potřeba složit celkem náročné jak fyzické, tak psychické testy.
Co konkrétně pro vás znamená práce vojáka?
Řekl bych, že práce vojáka u hradní stráže není nijak výjimečná, na rozdíl od práce těch, co jsou nasazeni třeba v Afganistánu. Tam jde o život. Takový voják je pro mě vzorem vlastence. Pro mě práce vojáka představuje určitou prestiž a zodpovědnost. Pak samozřejmě určité výhody a taky ne úplně špatné finanční ohodnocení.
Mluvil jste o výhodách. Které máte na mysli?
Například volné vstupy do posiloven, bazénů, solárií a tak. Ty mají k dispozici všechny útvary.
Českou armádu čekají další rozpočtové škrty, má se navíc snížit i počet zaměstnanců. Můžou se tyhle změny nějak dotknout i vás?
Ano. Redukce se sice mají dotknout civilních zaměstnanců a jen určitých útvarů, ale i tak si nikdo z náz nemůže být svým místem úplně jistý. Kromě toho je poznám hlavně na výši příjmu. Máme čím dál nižší platy v zájmu šetření. Nám se je naštěstí snaží velitel alespoň kompenzovat prémiemi.
Přemýšlíte o budoucnosti? Máte nějaké vize?
Zatím nemám, jen doufám v profesionální růst. A budoucnost? Ta je vždy nejistá.