Vláda schválila patnáct národních kulturních památek. Mezi nimi Lucernu i nymburské krematorium
Vláda schválila zařazení patnácti nemovitostí v Česku na seznam národních kulturních památek. Budovy tak získávají nejvyšší možnou právní ochranu. Podobné rozhodnutí padlo naposledy před dvěma lety, kdy vláda mezi národní kulturní památky zařadila devět movitých předmětů – například Madonu z Veveří či soubor gotických obrazů Vyšebrodský cyklus. Letos šlo výhradně o nemovitosti. „Ministerstvo kultury mělo za cíl vytipovat dosud méně zastoupené skupiny nemovitostí, které však svým historickým i uměleckým významem do skupiny národních kulturních památek bezesporu patří,“ říká pro Generaci 20 tisková mluvčí Ministerstva kultury Simona Cigánková.
Na rozdíl od běžných kulturních památek, ze kterých právě Ministerstvo kultury vybíralo objekty k „povýšení“, se samotných národních kulturních památek týká přísnější právní ochrana. Takovou stavbu tedy téměř nelze přestavovat či výrazně měnit. Majitelé objektů mají také povinnost udržovat jev dobrém stavu. K tomu jim nyní mohou dopomoci i evropské dotace; ty mohou čerpat právě jen budovy se statutem kulturní památky národního významu. V Česku je v současné době takových památek zhruba 300, mezi nejvýznamnější patří například Pražský hrad. Kromě nemovitostí mezi nimi najdeme i české korunovační klenoty.
Některé uspěly až napodruhé
Necelá čtvrtina z patnácti nových národních kulturních památek se na seznam dostala až na opakovaný pokus. Již dříve se jednalo například ochebské falci či pražském paláci Lucerna. Až nyní ale vláda uznala, že tyto budovy skutečně splňují potřebná kritéria, která musí národní kulturní památka mít: celonárodní význam, dokumentace důležité historické etapy nebo vztah k významné osobnosti z českých dějin. „Dlouhodobou snahou Ministerstva kultury je zařadit do tohoto souboru nejvýznamnější představitele všech typů a skupin českých památek. A to tak, aby jejich seznam dával ucelenou představu o širokém spektru našeho impozantního kulturního dědictví,“ vysvětluje ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v oficiálním prohlášení.
Fungování nových národních památek se ale měnit nebude. Sokolovna v Rakovníku například i nadále bude sloužit sportovcům a pražská Lucerna zůstane významným společenským centrem. Národními kulturními památkami také všechny uvedené budovy již zůstanou. V minulosti byl tento statut odňat pouze několikrát. Přišel o něj například smíchovský památník sovětských tankistů poté, co jej výtvarník David Černý natřel narůžovo. O zrušení statutu v případě historického centra Táboru také v roce 1992 požádaly městské orgány. Začlenění mezi národní kulturní památky totiž bránilo jakékoliv restituci objektů ve městě.
