Vítězný únor byl vítězný jen pro komunisty. Před 70 lety se v Československu dostala k moci KSČ
Únor 48, pro komunisty Vítězný únor – pod těmito „názvy“ jsou dnes známé události, které pro Československo znamenaly zásadní změny v politické orientaci státu. Nejdůležitějším dnem pak byl 25. únor, kdy KSČ dokonala politický převrat. Nebylo to však ze dne na den, komunisté se na převzetí moci připravovali dlouhodobě – již od druhé světové války. Samotný převrat pak proběhl celkem rychle; během několika mrazivých únorových dnů roku 1948. Dnešním studentům však toto téma moc neříká.
Chyba dvanácti ministrů
Když ministr vnitra Václav Nosek ve velkém nahradil nekomunistické policejní ředitele oddanými komunisty, podalo dvanáct nekomunistických ministrů demise. „Nesouhlasili s odvoláním ředitelů a chtěli docílit toho, aby byly vypsány předčasné volby,“ vysvětluje historik Jan Adamec, který vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky.
Demisi tehdy podalo „jen“ dvanáct nekomunistických ministrů. Tedy menšina, a tak vláda nemohla být rozpuštěna. To byla příležitost pro komunisty a tehdejšího předsedu vlády Klementa Gottwalda. Ten navrhl prezidentovi, aby demise přijal a nechal ho sestavit vládu podle svého.
Vážně nemocný Edvard Beneš se tlaku Gottwalda podvolil a 25. února 1948 demise podepsal. Na celé věci nic nezměnil ani fakt, že o den dříve, 24. února, podali demisi další dva ministři a v demisi už tak byla většina vlády. „Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. Ráno jsem panu prezidentu republiky podal návrhy a on je všechny přijal,“ pronesl ještě ten den Klement Gottwald na plném Staroměstském náměstí. „Podpisem demisí umožnil Beneš premiérovi Gottwaldovi, aby situaci vyřešil podle ‚komunistických not‘. Čili aby vyměnil ministry v demisi a na jejich místa dosadil svoje lidi z KSČ,“ říká Adamec.
Už předtím se ale objevovaly jasné náznaky, že KSČ využije demise k definitivnímu převzetí moci. „Komunisté zakládali akční výbory, které sloužily k vyhazování nepohodlných zaměstnanců, nebo vytvářeli ozbrojené Lidové milice. Ty sloužily k zastrašování oponentů,“ vysvětluje Adamec. Jak akční výbory, tak Lidové milice fungovaly protiprávně a neměly oporu v zákonech. Přesto komunisté dodnes tvrdí, že Únor proběhl v souladu s ústavou.
Únor očima dnešních mladých
Současní středoškoláci tohle období našich dějin znají jen povrchně, ačkoli únorové události silně ovlivnily život v Česku na dlouhých 40 let. „Já vím, že v ten den se k moci dostal Gottwald,“ říká studentka gymnázia Eliška Žílová (17). Jen málo středoškolských studentů si vybavuje kroky, které Gottwaldovu triumfu předcházely. Vědí, že se v únoru se k moci dostali komunisté. Vzpomenou si spíše jen na završení – tedy vítězství komunistů. „Určitě jsme se o Únoru učili, ale moc si to nepamatuji,“ připouští další studentka Ivana Nová (17).
Na rozdíl od středoškoláků si vysokoškolští studenti z tohoto období vybaví více. „Po druhé světové válce byly volby, které vyhráli komunisté a začali dosazovat do politických funkcí své lidi. V únoru 1948 se pak díky demisím dostala k moci KSČ s Klementem Gottwaldem,“ říká student VŠCHT Vojtěch Vávra (22).
