Vila prezidenta Beneše je nově otevřená pro veřejnost. Přicházejí i pamětníci
Skupina patnácti lidí prochází brankou a před nimi se rozprostře velká zahrada s letním sídlem manželů Benešových. V rámci komentované prohlídky návštěvníci nahlédnout do interiéru vily prezidenta Edvarda Beneše a projdou část jinak nepřístupného pozemku. V parku před brankou je volně přístupná hrobka, kde je Beneš pohřben spolu s manželkou Hanou. „Vilu navštěvují i lidé, kteří druhého československého prezidenta ještě zažili a dokonce se účastnili i jeho pohřbu. Když jsem popisovala jedné skupině místo, kde byla vystavena rakev s tělem prezidenta, někteří zadržovali slzy,“ vypráví průvodkyně Tatiana Dvořáčková.
Vzpomínky na první republiku
Jedním z takových návštěvníků je i Miloslav Milostný (87) z Prahy, který Edvarda Beneše osobně viděl: „Bylo to v roce 1948. Jako dorostenec jsem cvičil pro prezidenta Beneše, který seděl ve své lóži na devátém všesokolském sletu. Je to můj zážitek na celý život. O to víc mě vzalo, když dva měsíce na to Edvard Beneš zemřel.“ Další návštěvník Antonín Dvořák (74) zase znal doktora, který vystavoval druhému československému prezidentovi úmrtní list. „Často mi o Benešových vyprávěl a právě i z nostalgie jsem přijel na tohle místo,“ říká.
Lidé mohou v rámci prohlídky nahlédnout například do Benešovy pracovny či jídelny, dozví se také zajímavosti z běžného života druhého československého prezidenta a jeho manželky Hany. „Beneš a Masaryk stáli u zrodu první republiky. Proto k nim měla starší generace velmi blízký vztah. Tu dobu zažili moji rodiče, ale ve škole jsme se o ní moc neučili, proto jsem se chtěl do vily podívat,“ vysvětluje důvod své návštěvy Dvořák. Je rád, že prohlídka vily návštěvníkům období první republiky zprostředkuje; podle něj o této době mladí lidé moc nevědí. Každý pátek jsou ve vile i vzdělávací programy pro základní a střední školy.
Památník po smrti manželů
Sezimovo Ústí manželé Benešovi navštěvovali už před první světovou válkou, jezdili sem za Edvardovým bratrem Bedřichem. „Zamilovali se do okolí řeky Lužnice, a proto se na konci 20. let rozhodli, že si postaví vilu ve stylu venkovských domků na jihu Francie,“ vypráví průvodkyně Tatiana Dvořáčková. Bývalá první dáma Hana Benešová chtěla, aby sídlo sloužilo po její a manželově smrti veřejnosti jako památník. Úřad předsednictva vlády ČSSR, který budovu získal do vlastnictví v roce 1977, ji ale přestavěl a otevřena byla jen členům vlády. „Až v letech 2006 – 2009 se na podnět bývalého premiéra Mirka Topolánka interiér vrátil do původního stavu jako před rokem 1977,“ doplňuje Dvořáčková.