Většina zahraničních vysokoškoláků studium v Česku miluje. Je tu levno, shodují se
Slovinská studentka speciální pedagogiky a rehabilitace na Univerzitě v Lublani Andrea Roguljaová (21) vyjela na semestr skrz vzdělávací program Erasmus do Brna. „Masarykovu univerzitu jsem si vybrala kvůli slibnému hodnocení na internetu a doporučení od jiných vysokoškoláků,“ říká Roguljaová. Domnívá se, že si lepší místo vybrat nemohla, nejen kvůli nízkým cenám. „V Česku jsou skvělí lidé, a tak levné a dobré pivo snad nikde jinde v Evropě nenajdu. Celkově je v Brně noční život parádní,“ libuje si vysokoškolačka.
školství za rok 2020 vzrostl počet zahraničních vysokoškoláků dlouhodobých
studijních programů z 46 351 na 50 121. Největší zastoupení má Slovensko s
21 105 studenty. Následují vysokoškoláci z Ruska, Ukrajiny a Kazachstánu.
K třicetipětiprocentnímu poklesu naopak došlo u studentů v rámci
krátkodobých pobytů. V roce 2019 bylo 10 429 erasmáků.
Následující rok jich však bylo o 3621 méně.
Kvůli pandemii koronaviru ale vláda večírky omezila. I bez chození do barů však studentku život na Moravě stále baví. Z pobytu si dokonce odveze tetování. „Nechala jsem si na ruku vytetovat nápis Erasmus, abych na tuto zkušenost nikdy nezapomněla,“ přibližuje nevšední zážitek Roguljaová. Líbí se jí i vyučování. Udivuje ji však způsob známkování na českých vysokých školách, které používají písmena od A do F. „Na slovinských univerzitách je klasifikace číselná. Škála se pohybuje od čtyř do deseti. Aby člověk prošel, musí získat číslo šest a více. Češi mají nejlepší hodnocení známkováno písmenem A. Na získání zkoušky je potřeba alespoň céčko,“ líčí rozdíly Roguljaová.
V Mexiku je oproti Praze méně pracovních příležitostí
Jiné hodnocení známek vyvolalo zmatek i u Mexičana Octavia Hernándeze (26) studujícího na Univerzitě Karlově (UK) doktorát z fyziky. „Nejlepší výkon je na mexických vysokých školách hodnocen číslem 10. Skóre pod 7,5 je už selhání,“ popisuje vysokoškolák. Jinou odlišnost mezi univerzitami ale nevidí. Boj však vede s českým jazykem. Zatím ho prohrává. „Předměty se vyučují v angličtině, ale vzal jsem si hodiny češtiny navíc. Jelikož chci v Praze zůstat i po získání titulu, budu potřebovat alespoň základy,“ domnívá se Hernández.
Studium na UK si vybral kvůli dobré reputaci školy a pracovním příležitostem, které hlavní město nabízí. „Jsem tak lépe finančně zabezpečený a navíc tu na evropské poměry není vůbec draho,“ říká student. Neměl problém ani s vízem. „Většinu byrokracie za mě vyřídilo studijní oddělení Karlovky,“ dodává Hernández.
Podobnou zkušenost s nápomocnými pracovníky měl i student oboru Filmová tvorba Anzor Abaza (23) z Jordánska. „Pro vízum a přihlášku na Prague Film School bylo potřeba mnoho papírů. Pracovníci české školy mi však velmi pomohli,“ říká mladík. Podle něj jsou učitelé zapálení a univerzitu by neměnil. „Doufám, že mi studium půjde a zůstanu co nejdéle. Život je tu oproti Jordánsku bezpečnější i perspektivnější. Už mám práci v oboru a snažím se naučit češtinu, která je ale hodně komplikovaná,“ dodává Abaza.
V Mexiku bývají zkoušky před Vánoci
Odlišnosti ve výuce vidí mexická studentka magisterského programu Environmentální inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) Paloma Daniela Villegas Roblesová (23). „Doma jsme každý týden museli odevzdat nějakou esej nebo protokol z výzkumu. Tady je odevzdávka až na konci semestru,“ upřesňuje vysokoškolačka. Další rozdíl je pro ni i období zkoušek. „V mé zemi bývají na univerzitách veškeré testy už před Vánoci. Zkouškové v lednu mi nevadí, alespoň mám na učení ještě čas,“ říká Roblesová.
Problém má však s nedostatkem předmětů v angličtině. „Na VŠCHT jsou některé přednášky pouze v češtině. Tu ale ještě nemám na dobré úrovni, takže si je nemůžu zapsat,“ lituje. Snaží se tak jazyk učit i ve volném čase. „Mám pocit, že až se naučím trochu víc česky, nebude mi nic chybět. Díky statusu studenta je můj život v Česku levnější než v Mexiku a je tu bezpečněji. Po získání titulu bych se v Praze ráda usadila natrvalo,“ přeje si Roblesová.
