Většina lidí na práci revizora psychicky nemá
Jak jste se dostal k zaměstnání, které jste původně ani nechtěl dělat?
Chtěl jsem pracovat u Dopravních podniků, tak jsme šel dělat revizora.
Je snadné se jím stát?
Stačí jen projít kurzem se závěrečným testem.
Co vás na kurzu učili?
Smluvní a přepravní podmínky, tarify. Zkrátka věci, které musí revizoři znát.
Neučili vás třeba i nějaké triky, jak odhalit „černého pasažéra“?
Některé nám říkali. Například ten, že když někdo mává rovnou lístkem a čeká, že revizor ho nechá projít bez kontroly, tak ho většinou má už prošlý. Další takové finty potom ukazují ti školící revizoři přímo v terénu.
Takže se to předává „z generace na generaci“?
Na začátek vám ti zkušenější nějaké postupy z praxe řeknou, ale jen ty základní. Jinak si časem každý přijde na nějaké své a ty potom používá jen on.
Odvozuje se plat revizorů od jejich šikovnosti, nebo mají všichni stejně?
Odvozuje, určitě. Revizor má plat hlavně z provizí. Základ je minimální mzda, takže kolem 8 až 10 tisíc, pak už je to jen o šikovnosti. Z každé udělené pokuty totiž může mít až 20%.
Může si třeba revizor říct o větší částku, než je stanoveno, a sám si tak něco vydělat rovnou do kapsy?
Samozřejmě nemůže a ani to vlastně nejde. Vše se vykazuje a papíruje. Kromě toho má dotyčný na dokladu uvedenou přesnou sazbu.
Říká se, že revizoři často a rádi kontrolují cizince.
Něco na tom bude. Přece jen, u nás je koupě jízdenky pro cizince dost obtížná. Mnoho z nich si potom kupuje nesprávnou jízdenku nebo si ji raději nekupují vůbec. Pokuty většinou platí hotově, takže se dá říct, že je to pro revizory taková lákavá kořist. Na druhou stranu, pokud nezaplatí na místě hotově, tak potom není šance z nich peníze nijak vymámit.
Revizoři u nás nejsou zrovna oblíbení. Nebál jste se někdy?
Neměl jsem možnost se bát. Vždy jsem pracoval s někým. Navíc vždy byli poblíž policejní strážníci, kdyby nastaly nějaké problémy.
Takže s žádným vyloženě nepříjemným chováním cestujících jste se v praxi nesetkal?
Ale to ano. Ti, co dostanou pokutu, většinou nebývají milí. Kolikrát nemají daleko k nadávkám.
To musí být minimálně nepříjemné a stresující.
Na kurzu nás učili, abychom to brali jen jako práci a ne nijak osobně. Abychom si z toho nic nedělali a netahali si to domů. To by pak totiž nevydržel nikdo.
Vydrží vůbec někdo dělat tuto práci dlouhodobě?
Vzhledem k tomu, že revizory nabírají každý půl rok, tak asi ne. Lidi přicházejí a odcházejí. Nepamatuji si, že by někdo vyloženě chtěl pracovat jako revizor. Někteří to dělají, protože nic jiného nemohou sehnat, jiní to berou, stejně jako já, jako takovou přestupní stanici a spoléhají na to, že se časem přesunou na lepší pozici.
A na jakou pozici byste se chtěl vy přesunout?
Chtěl bych dělat řidiče,. Ze všeho nejradši bych řídil metro.
A jako revizor jste měl větší možnost se stát řidičem?
Určitě, ti co pracují u Dopravních podniků mají totiž přednost. Třeba na řidiče metra pořádají každoročně konkurz a berou pouze 20 lidí. Vždycky minimálně 15 jich je odsud.
Momentálně už jako revizor nepracujete.
Nepohodl jsem se se šéfem, tak jsem odešel.
Budete se ještě pokoušet stát řidičem?
Určitě. Možná zase jako zaměstnanec Dopravních podniků. Jako revizor už ale ne, ten rok mi docela stačil.