Velká vlna solidarity s Ukrajinci opadne. Pomoc bude nabízet hlavně stát
Rusko zaútočilo na Ukrajinu 24. února a právě kvůli válečnému konfliktu hledají ukrajinští civilisté útočiště a pomoc u okolních států. Česká republika se proto potýká s uprchlickou vlnou a Češi prokazují extrémně velkou solidaritu, která má podle expertů několik důvodů. Analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček si myslí, že se na českých občanech projevuje válečná krize ve všech sférách života. „Ve zprávách sledujeme videa vybombardovaných ulic a vidíme oběti. Je samozřejmé, že má celá událost vliv na naši psychiku. Prožíváme i deziluzi ze selhání kontrolních mechanismů, které slibovaly řád a mír,“ myslí si analytik.
Lidé mají také strach z jaderné války a dalších konfliktů, které by mohly ohrozit přímo Česko. „Právě proto jsou lidé zmobilizovaní a dokáží uprchlíkům pomáhat. Češi navíc berou Ukrajince jako spojence, protože tyto země k sobě měly vždy dobrý vztah,“ říká analytik. Pomoc se momentálně projevuje finančními příspěvky, darování základních potřeb anebo poskytováním ubytování.
Uprchlická krize se dotkne všech
Finanční sbírky na pomoc Ukrajincům patří mezi ty největší od roku 1989. Podle analytika Havlíčka si lidé navíc uvědomují, že pomáhají potřebným, kteří utíkají před válkou ze svých domovů. „Ve společnosti je vytvořený konsenzus. Lidé vědí, že se musí uskromnit. Tento názor je převažující, protože skoro každý cítí potřebu pomoci,“ říká Havlíček. Navíc je celý konflikt pro Čechy citlivý, protože měli podobnou zkušenost s okupací. „Také jsme byli v situaci, kdy silnější ubližuje slabšímu. Mnoho politiků na tuhle skutečnost upozorňuje a nabádá veřejnost k solidaritě. Vláda i opozice se až skoro předhání, kdo více pomůže. Pro občany je to jasný vzkaz a ve společnosti to probouzí kladné pocity,“ dodává.
Podle Havlíčka ale takto velká solidarita nevydrží. S tím souhlasí i docent z Katedry sociologie Karlovy univerzity Jakub Grygar. „Rozmach podpory je do značné míry způsoben šokem z celé situace. Až se začne válka protahovat a v médiích zevšední, výpomoc bude ochabovat,“ myslí si Grygar. Zároveň ale upozorňuje, že se veškerá podpora proměňuje s časem. „V prvních dnech lidé posílali osobní dary, během dalších měsíců bude ale řada na státu, který bude muset vymyslet, jak uprchlíkům pomoci,“ uvádí. Vše se projeví například při přerozdělování sociálních dávek nebo v obcích, které budou poskytovat místa ve školkách či školách nebo na ubytováních.
Česká společnost je rozdělená
Nepohodlí, které je spojené s uprchlickou krizí, je pro část obyvatel nepříjemné. Objevují se i případy, kdy lidé obviňují stát, že pomáhá cizincům, ale vlastním občanům nikoliv. „Někteří lidé zastávají názor, že zvýšená pomoc Ukrajincům je na úkor sociálně slabších Čechů. Tyto postoje budeme v budoucnu slyšet mnohem více,“ říká Grygar. Česká společnost je podle něj obecně hodně rozdělená. Momentálně vzniká sociální napětí, které bude nejspíš bobtnat. „Právě v tuhle chvíli by se měl začít angažovat stát, aby vytvořil podpůrné programy pro uprchlíky, ale zároveň i pro své potřebné občany. Budeme zažívat krušné chvíle,“ popisuje sociolog.
Dalším důvodem proč přibývají nesolidární názory je podle odborníků fakt, že s krizí přichází zdražování. Pocit´uje to každý. „Už vidíme, jak některé produkty masivně zdražují. Nejvíce se mluví o nárůstu cen benzínu, základních potravin, olejů i pšenice. Právě Ukrajina a Rusko tyhle produkty vyváží,“ říká analytik Havlíček. Příchod uprchlíků, ale může být pro Český stát i pozitivní. „Hospodářská komora mluvila o tom, že by potřebovala kolem sto padesáti ukrajinských pracovníků do různých oblastí logistiky, průmyslu i zemědělství. U zaměstnání se tak může potkat poptávka s nabídkou,“ dodává Havlíček.
