Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

V obci Sedlo slaví z recese komunistický 1. máj. Mladým to ale moc neříká

Na plotech jsou vyvěšeny československé a sovětské vlajky, doplňuje je šeřík, mávátka a dobová hesla. Okna jsou vyzdobena prvomájovými motivy, papírovými holubicemi a vlaječkami. Malá jihočeská vesnice Sedlo u Číměře už dvacet let pořádá prvomájové průvody jako recesi, která připomíná a ironizuje komunistické oslavy svátku práce.

„Nestyďte se projevit radost, at´ žije první máj, buďte zdrávi občané,“ hlásí tlampač ze žluto-bílého auta značky Volha s nápisem Veřejná bezpečnost. Za ním jde skupina patnácti pionýrek i se svým vedoucím, který má na uniformě nápis Hradní stráž. Do pochodu hraje kapela dechovku. „Už dvacet let jsem major. To proto, že jsem vedoucí pionýrské skupiny děvčat a holky všechno vykecaj. Za ty průšvihy jsem nikdy nebyl povýšen,“ žertuje Michal Zikmund. 

Malá vesnice Sedlo, které má okolo stovky obyvatel, je na 1. května přeplněná lidmi. At´ už těch v prvomájovém průvodu, či diváky, kteří se na akci jen přijeli podívat. Převažuje starší generace. „Někteří lidé to berou jako vzpomínku na minulost. Oni v tu dobu byli mladí, takže na to teď už vzpomínají hezky. Každý starý tvrdí, že za mlada bylo líp,“ říká Petr Fiala, jeden z organizátorů akce. Upozorňuje, že smyslem průvodem není vzpomínání na staré časy, ale recese a zábava. 

Proč připomínat komunisty

Na akci nechybí ani dobová technika – staré motorky, sanitka či Trabant. Ten ale nedokáže nastartovat a tak ho lidé tlačí. V celé vesnici panuje dobrá nálada. Všichni mávají, smějí se kostýmům a vtipným heslům. Jeden z mála mladých diváků Jan Schrammhauser (24) ale nad průvodem kroutí hlavou. Přijel se podívat jen kvůli tomu, že se akce účastní jeho kamarádi. „I když je to recese, připomíná to komunisty. V té době se děly hrozné věci, tak proč si něco takového připomínat?“ nesouhlasí Schrammhauser a nejradši by průvod zrušil.

Mladším lidem oslavy svátku práce celkově nic moc neříkají. Pavel Šalanda (35) ale přiznává, že se přijel pobavit. „Jezdím sem každý rok, je to tradice. Jako mladý jsem v průvodu nechodil, nic mi to neříká. Ale je to sranda,“ připouští Šalanda. Kolem něj projíždí několik alegorických vozů: myslivci, JZD, pojízdná prodejna Pramen či mlékaři. Ti jedou na velké modré „vejtřasce“ nazdobené barevnými prapory, břízami, obrázky V. I. Lenina či Klementa Gottwalda a mnoha hesly, které zesměšňují ty původní komunistická, například „Úkoly pětiletky splníme, i kdyby to trvalo deset let.“ Na voze vezou mnoho starých mlékařských konví, jsou oblečeni v bílých pláštích a jeden z nich dokonce za krávu. „Naše kravka dá všem,“ volají k lidem a hází jim kostky sýru Romadur či lahve mléka.

Dvacetiletá tradice

Průvod po necelé hodině přichází na náves u hospody, kde zazní československá hymna i Internacionála. Pionýrky stojí v pozoru a zpívají. Poté náčelník přečte svůj proslov, při kterém si dělá legraci i ze současné politiky. Zesměšňuje Andreje Babiše, Miloše Zemana, ale i kůrovce. Mnoho lidí to pobaví. Ještě více je ale baví skupina pionýrek, které si připravily taneční vystoupení na písničku „Duhová víla“. Ženy všech věkových kategorií tančí s barevnými deštníky a krátkými sukněmi. „Připravují si vystoupení každý rok, bez toho by to nešlo,“ vysvětluje jejich vedoucí Zikmund.

Hlavní organizátor Zdeněk Kněžínek (67) vzpomíná, že když byl ještě podobný průvod skutečný a povinný, jako dítě neměl rád. Když se ale před dvaceti lety domluvil s kamarády u piva, že se s vlajkami projdou vesnicí, připadalo mu to jako legrace. „Nazdobili jsme traktor, vzali jsme prapory a šli jsme vesnicí. Postupem let sem začalo jezdit mnoho vozů z okolních vesnic,“ říká Kněžínek a dodává, že průvod příští rok půjde zas.


Dáša Šamanová
Dáša Šamanová
Třetím rokem studuji Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze a již čtvrtý semestr působím v Generaci 20. Tentokrát už na tom, pro mě zatím nejnáročnějším, postu, a to jako šéfredaktroka. I když je náročný, baví mě ze všeho nejvíc. Každým dnem totiž posouvá hranici mých nervů, ale i schopností jednat a editovat články mladších spolužáků, o krok dál. Pocházím z malé jihočeské vesnice, kam se ráda vracím a k životu potřebuji přírodu, cestování a smích.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.