V médiích něco jako neutralita neexistuje, myslí si Erik Tabery
V povědomí lidí vládne představa, že by média měla být neutrální a objektivně podávat informace. Že tomu tak vždy není potrvzuje mnoho faktorů, at´ už se jedná o politickcký charakter či vlastnictví daného média. Podle šéfredaktora týdeníku Respekt Erika Taberyho by však něco jako neutralita nemělo v médiích existovat, byt´ je mnoha lidmi vnímána za kladný postoj k událostem. „Když vidíte, že někdo někoho přepadne a cítíte, že byste nějakým způsobem mohli pomoc, tak ve chvíli, kdy to neuděláte už nejste neutrální, jak by se mohlo zdát, ale svým způsobem ovlivňujete děj,“ řekl a dodal, že média tedy zasahují do společnosti jakýmkoliv svým jednáním.
Velikou zkouškou stran objektivního hodnocení si prochází média při informování o uprchlické krizi. Podle Taberyho chybí v Českých médiích „elitní skupina“ informovaných odborníků, která by se měla snažit nastolovat mezi lidmi agendu, což vidí například u západních médií. „Proto je neutrálnost médií (českých pozn. red.) v těchto kauzách taková, že se přidají na většinový názor společnosti. To by nemuselo být špatné, kdyby se opravdu psalo o tom co je podstatné a ne o věcech, které jsou vytržené z kontextu,“ vysvětloval Tabery.
Podle šéfredaktora Respektu je hlavní problém českých médií v tom, že podávají neúplné informace bez vysvětlení počáteční situace a souvislostí. Stejně tak přijímání informací z médií nezlepšuje rozsah sociálních sítí a „informačních agregátů“ za které Tabery označil například Parlamentní listy. Podle něj nemají nastavena žádná pravidla nebo ověřené informační zdroje. Také zmínil, že z těchto zdrojů v České republice paradoxně čerpá mnohem více lidí než kdekoliv jinde ve světě.
Předávání politických názorů
V prostoru pro dotazy se do otevřené diskuze zapojil i politolog a externí komentátor idnes.cz Kamil Švec. Podle něj by neměl být názor na určité situace vytvářen samotnými médii, ale měly by být naopak poskytovány názory politických elit. „Média se moc vpustí do daného názoru, místo toho aby ho zprostředkovávala, což by mělo být v jejich činnosti; zprostředkovávat vesměs názory politické a utvářet veřejné mínění. Myslím si, že ta neutralita je možná až trošku na škodu v tom, že potom jsou názory utvářeny mnohem dřív, než dojde k politickému rozhodnutí,“ sdělil.
S tím se částečně shodoval i Tabery, podle kterého jsou čistě názorová média spíše na škodu. „Čtenáři by měli primárně dostávat názory, které vychází z nějaké znalosti a informací. To je ideální mix,“ řekl. Zároveň ale dodal, že se domnívá, že právě názorové tituly budou v průběhu let čím dál více přibývat, což označil jako boj o podobu formování pro veřejnost. V rámci dalšího směřování českých médií také zmínil, že lidé od pětadvaceti let odmítají platit za obsah, a to může být do budoucna celosvětový problém.
Slovo mají šéfredaktoři
Dalším probíraným tématem během přednášky byla otázka vlastnictví médií a jeho vliv na následný obsah. Jeden z dotazujících poukázal na poměrně časté přerozdělování médií mezi větší finanční skupiny. Tabery však poznamenal, že hlavním „problémem“ nejsou vlastníci, ale šéfredaktoři, kteří ve většině případů mohou ovlivnit to, jak bude médium společnost o dění informovat. „Novinářská obec strašně rychle využila toho, že jsou zde nějací majitelé a na to se dá svést skoro všechno,“ vysvětloval důvod, proč mnozí obviňují redaktory a jejich styl psaní z ovlivňování daným majitelem.
Tabery však dodal, že vlastnictví velkých mediálních domů vlivnými politiky může mít fatální dopady, protože některé redakce neplní kontrolní roli vůči svým majitelům.„Nejde dělat dobrou novinařinu pod člověkem, který je jeden z nejvlivnějších politiků v zemi,“ komentoval počínání ministra financí Andreje Babiše. Skautský institut, který pořádá mnoho přednášek a workshopů s různými hosty poskytl návštěvníkům s Erikem Taberym téměř dvouhodinovou debatu, přičemž celou přednášku streamoval pro zájemce i na internetu.
