V Kralupech nad Vltavou bouchla část chemičky. Podobných havárií Česko zažilo několik
V Kralupech nad Vltavou zemřelo následkem výbuchu v chemičce Synthos šest lidí. Pravděpodobnou příčinou exploze výparů v prázdné tankovací nádrži byla nedbalost a nedodržení pracovního postupu. Mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl říká, že se chemička před výbuchem připravovala na pravidelnou odstávku kvůli údržbě. Kaidl způsobenou škodu odhaduje na 30 milionů korun, vyšetřování nehody stále pokračuje. „Nikdo nečekal, že by se něco takového mohlo stát. Byl jsem tou dobou v práci mimo město. S manželkou bydlíme v okolí Kralup, výbuch ale neslyšela,“ říká Jan Pospíšil (25), který v Kralupech nad Vltavou pracuje jako závozník pro tamní firmu Nowaco.
Nejtragičtější nehoda na území Česka se stala v roce 1975. Výbuch v teplárně v Brně-Špitálce si tehdy vyžádal 18 obětí. Od té doby se událost takového rozsahu nestala. Nedávný výbuch v Kralupech nad Vltavou je proto považován za nejhorší porevoluční tragédii v chemickém průmyslu. Přinášíme přehled dalších havárií průmyslových podniků z minulosti.
Továrna Explosia, Pardubice-Semtín, 2017 a 2011
V pardubické továrně na střelivo koncem srpna minulého roku bouchl lis na tvarování zrn střelného prachu. Incident zranil tři zaměstnance, žádný z nich však nebyl v přímém ohrožení života. Na místě zasahovala policie i záchranné jednotky. „Byl to náročný zásah se středně a těžce zraněnými. Šlo hlavně o vážné popáleniny a jedno velmi vážné zranění ruky,“ uvedl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Aleš Malý pro Pardubickýdeník.cz.
V chemičce Synthos v roce 2017 vybuchl lis na tvarování zrn střelného prachu, stroj přitom nevykazoval žádné závady. Zdroj: Ondřej Bičiště
O šest let dříve, v roce 2011, ve stejné továrně Explosia vybouchl nitroglycerin, který se používá k výrobě výbušnin. Při tragédii zemřeli čtyři lidé. Do ovzduší se tehdy podle mluvčího Explosie Martina Vencla dostalo nepatrné množství zplodin, které však nebylo pro okolí škodlivé. Havárie však zcela zlikvidovala dva objekty, kde se vyráběla trhavina Perunit. Určit přesnou příčinu však nebylo možné. „Mohlo jít o skrytou vadu materiálu či únavu některé ze součástek zařízení. Jednoznačně se přesnou příčinu výbuchu určit nepodařilo,“ dodává Vencl. Celková škoda byla vyčíslena na více než 60 milionů korun.
Zbrojovka Sellier&Bellot, Vlašim, 2015
Výbuch střelného prachu si v roce 2015 vyžádal tři oběti, příčina nehody se nezjistila. Na obrázku pohled na chemičku Sellier&Bellot z ptačí perspektivy. Zdroj: zpravyextra.cz
V podniku Sellier&Bellot, specializujícím se na výrobu střeliva, v září roku 2015 explodoval střelný prach. Incident tehdy usmrtil tři zaměstnance. Vyšetřování trvalo kvůli podezření z obecného ohrožení z nedbalosti rok. Policistům se však ani tak příčina nehody zjistit nepodařila. „Policejní komisař 10. listopadu 2016 proto prošetřovanou událost odložil,“ uvedl policejní mluvčí Zdeněk Chalupa na webových stránkách středočeské policie. Dodává, že se nikdy nezjistilo, co způsobilo výbuch uskladněné a přepravované třaskaviny.
Chemička Synthesia, Pardubice-Semtín, 1984
V chemičce Synthesia v Pardubicích-Semtíně (předchůdce dnešní Explosie, pozn. red.) explodoval sklad se střelným prachem. Výbuch a následná tlaková vlna usmrtila pět lidí, dalších 200 zranila. „Do nemocnice bylo převezeno na 50 pracovníků, z nichž deset je zraněno těžce,“ informovala tehdy bezprostředně po neštěstí Československá tisková kancelář. Následky nehody byly rozsáhlé – kromě hluboké jámy v zemi o rozměrech deseti metrů popraskala i okenní skla v téměř 20 kilometrů vzdálené Chrudimi.
Výbuch v brněnské teplárně z roku 1975 byl až do konce března letošního roku považován za nejtragičtější nehodu v chemickém průmyslu. Zdroj: šíp.cz
Teplárna, Brno-Špitálka, 1975
Výbuch v brněnské teplárně se stal 28. února 1975. Příčinou bylo vznícení uhelného prachu. Smrtelně zraněny byly čtyři osoby, dalších 24 utrpělo vážné popáleniny. V nemocnici pak na jejich následky zemřelo 14 osob. Co přesně uhelný prach zapálilo se nikdy zjistit nepodařilo. Celková škoda byla vyčíslena na zhruba 50 milionu korun československých. Ze spalování nebezpečného černouhelného prachu se po havárii mělo přejít na plyn, změny se však prováděly pomalu. O dva roky později se proto podobná událost opakovala, vyžádala si dalších osm obětí.
Chemické závody, Záluží, 1974
Při požáru po výbuchu v Chemických závodech v Záluží u Mostu zahynulo na místě 15 osob. Další dva lidé zemřeli v nemocnici, 79 jich bylo zraněno. Plameny pohltily plochu o rozloze 36 tisíc metrů čtverečních a poničily část chemičky včetně 313 dalších objektů v okolí. Vyšetřovatelé později zjistili, že prvotní příčinou havárie byla koroze potrubí.
