Univerzity začínají šetřit. Některé přímo na studentech
Některým studentům doktorského studia hrozí nečekané finanční problémy. O plánu snížit stipendia o dva a půl tisíce korun se doktorandi dozvěděli prvního září z programu zasedání akademického senátu FF UK. Předchozí roky činilo doktorandské stipendium třináct tisíc korun, přičemž Ministerstvo školství přispívá měsíční částkou 11 250 korun. Zbytek, tedy necelé dva tisíce, vyplácela fakulta z vlastního rozpočtu.
Po plánovaném snížení tak nedostanou doktorandi ani plnou výši příspěvku od státu. Ten škola podle zákona sice nesmí využít na nic jiného okrem stipendií, ale dovolí jí částku 750 korun rozdělit na stipendia jiných oborů. „Nejvíce mě rozčílila argumentace, že je těžká doba, musíme se všichni uskromnit a že fakulta musí například rekonstruovat jednu z budov, což se stipendijním fondem vůbec nesouvisí,“ rozčiluje se doktorand historie Michal Cáp (30).
Hozeni přes palubu
V reakci na oznámení sepsali studenti otevřený dopis adresovaný děkance a senátorům. Ten má v současné době 704 podpisů. „Přestože akademické prostředí aktivně spoluutváříme, je naše pozice v něm velmi slabá a je jednoduché hodit nás přes palubu,“ píší doktorandi v dopise. Ten zmiňuje i možné fatální následky pro ty, kteří se naplno věnují psaní disertace a výuce seminářů a na úkor práce si budou muset hledat jiný zdroj obživy, případně školy zanechat.
Finance budou studentům chybět nejen na základní potřeby. „Slyšel jsem příběhy lidí, kteří kvůli snížení nebudou mít finance na psychologickou péči. Jejich duševní zdraví se může výrazně zhoršit,“ popisuje akademický senátor a doktorand dějin české literatury Ondřej Vinš (30). „O snižování jsem se dozvěděla od kolegů. Mám osobně jiný stálý příjem, ale pro některé by to mohlo být likvidační,“ popisuje doktorandka románských jazyků Adéla Smažíková (27).
Ostatní své kolegy nepotopí
Situace se nelíbí ani Studentské komoře Rady vysokých škol (SK RVŠ). „Dlouhá léta jsme bojovali za zvýšení doktorandských stipendií. Tento krok vyvolává otázky, zda je vůbec možné od studujících očekávat mimořádné výsledky, když přijdou o příjem, který pokrývá nutné životní náklady,“ říká delegát a bývalý předseda SK RVŠ Giancarlo Lamberti (25).
Zdražování zasáhlo všechny univerzity, nicméně šetření na studentech je pro některé nepředstavitelné. „Snažíme se, aby se jejich socioekonomická situace nezhoršovala. Stipendia pro prezenční formy doktorských studií v minimální výši dvanáct tisíc korun měnit nebudeme,“ uvádí mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot (42). „V současné době žádná opatření, jako snižování stipendií, nechystáme,“ potvrzuje tisková mluvčí Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) Petra Svěráková (46). Farmaceutická fakulta v Hradci Králové vyplácí doktorandům dokonce 15 tisícovou odměnu, tedy sama škola doplácí 3 750 korun.
Akademická obec od léta diskutuje o novele zákona o vysokých školách, se kterou přišlo Ministerstvo školství. Novela, která by mohla platit od ledna 2023, má stanovovat například minimální výši stipendií pro doktorská studia. To by nově nesmělo být nižší než 1,2násobek minimální mzdy, tedy v přepočtu méně než 19 440 korun.
