Účty z hospod nově pod kontrolou státu
Nový evidenční systém tržeb znamená pro podnikatele více finančních výdajů i administrativy. Musel se mu přizpůsobit i Jan Prokůpek, který vlastní pražskou restauraci Archa U Prokůpků. Kvůli EET si koupil nové vybavení přibližně v hodnotě 10 tisíc korun. Dále si musel pořídit nový systém, do kterého přepsal veškeré položky z jídelního i nápojového lístku. „Dělali jsme to ve dvou lidech, a i tak nám to zabralo skoro dva dny,“ vypráví Prokůpek.
Jakub Tesař, který je baristou a provozovatelem v pražské kavárně CafeDu, se pořizování nové techniky vyhnul. Kasu se systémem Storyus, který je podobný tomu pro EET, již vlastnil. Hlavní rozdíl byl v tom, že informace o evidenci neodesílal systém automaticky na Ministerstvo financí, což nyní musí, stát tak má tržby podnikatelů pod kontrolou. Zatímco stát je o tržbě informován do dvou vteřin, samotný tisk účtenek s povinným kódem pro EET trvá kvůli pomalejšímu systému o třináct sekund déle. „Lidé si tak na účtenku musí počkat delší čas, i když ji pak většina z nich ji stejně odmítne,“ říká Tesař.
Mezi ty, kteří se rozhodli s podnikáním skončit, patří také Jarmila Sedlaříková. Svou hospodu U Jarči na Kroměřížsku zavřela po čtyřiadvaceti letech: „Zbývá mi pár let do důchodu, proto jsem se už nechtěla učit pracovat s počítačem. Náklady na techniku byly navíc moc vysoké.“ Svou činnost ukončili i další podnikatelé. Zavřena byla například turisticky vyhledávaná hospoda na hoře Milešovce. Její majitel Daniel Pitek řekl již dříve médiím: „EET mi vadí už z principu. Nikdo přece nemůže lidem nakazovat, jak mají podnikat.“
K zavírání není důvod
Podle Ministerstva financí však není k zavírání podniků důvod. Stejný názor má i provozní Tesař: „Nerozumím tomu, že některé podniky úplně zavřely. Kdo dodnes odváděl daně poctivě, nemá důvod, proč být naštvaný či zdražovat,“ myslí si. Podnik, který zvýšil ceny je například plzeňská restaurace Demínka. „Kvůli novému zařízení jsme museli zaměstnat více personálu. Někdo totiž musí kasu obsluhovat, protože vydání účtenky je složitější,“ říká provozní Martin Pražák. Dříve číšník rychle mohl sepsat všechno ručně na lístek a bylo hotovo. Nyní si musí zákazníci počkat déle, než se účtenka vytiskne. „Je to tak horší pro obě strany, navíc máme také více administrativy,“ konstatuje.
Po vzoru Slovenska bude v roce 2017 spuštěna účtenková loterie, která má motivovat zákazníky, aby si pokladní doklad od podnikatelů brali. Hlavní odměnou by měla být peněžitá výhra.
Tereza Pořízková, Tereza Tancerová
